Trussardi Middlebridge (1987)

[Pietro]

Trussardi Middlebridge

Tým nikdy nebyl připuštěn na start. Emanuele Pirro měl jet GP Itálie 1987 ve voze Benetton B186, přejmenovaný na Trussardi B186, FIA start nepovolila. Kromě Pirra měl vůz řídit i Japonec Aguri Suzuki, pozdější šéf týmu Super Aguri.

[Achard]

Zajímavostí vozu Trussardi bylo jeho zbarvení, půlka vozu měla být bílá a půlka černá






Tým chtěl startovat celkem v 6 závodech, ze všech ale sešlo a nikdy se o start nepokusil.

[Nekolny Rostislav]

Trussardi B186

Přední část vozu

[alfa]

Middlebridge-Trussardi: Nová neznámá stáj v F1 nebo B tým Benettonu?

Ital získal na výpomoc Johna MacDonalda (zakladatele RAM Racing) a Middlebridge Group Limited, obchodní skupinu se sídlem v Japonsku. Použitý podvozek byl z Benettonu B186, který sice získal v GP Mexika 1986 vítězství zásluhou Gerharda Bergera, ale byl velmi nespolehlivý.
Monopost měl být vybaven motorem BMW přejmenovaným na Megatron a pneumatikami Goodyear. Hlavním sponzorem by bylo Trussardi, italská oděvní společnost.
Pirro a jeho nový tým se přihlásili do italské GP, přičemž pro další dva závody měl do vozu usednout Japonec Aguri Suzuki, což bylo logické, protože se jelo v jeho domácím Japonsku a finále v Austrálii.
„Původním plánem bylo udělat jen Velkou cenu Japonska pro pana Nakauchiho (majitel společnosti Middlebridge Group). Ale pak trussardská dohoda vyšla z čista jasna a já si myslel, že bychom to mohli udělat dříve a jet už druhou polovinu sezony.
Nejprve jsme zamýšleli závodit s motorem Hart, ale pak jsme přešli na BMW a všechno se to hodně zkomplikovalo kvůli tomuto konkrétnímu rozhodnutí, které vedlo ke spoustě politiky s ostatními týmy, hlavně proto, že jsme měli byl potenciálně opravdu silný balíček,” řekl kdysi Macdonald.
Přestože existují fotografie o skutečném voze, který měl barvy Trussardi, tak se na rošt nedostal. FIA se rozhodla zamítnout registraci týmu několik dní před Italskou GP s tvrzením, že pokud by chtěl tým Benetton nasadit třetí šasi, musel by to udělat 3 měsíce před uzávěrkou, což Trussardi nesplnil.
Rok staré šasi Benettonu bylo považováno za porušení původní Concordské dohody, protože se jednalo o třetí šasi, ale co je důležitější, měl závodit s jiným motorem než současné „tovární“ Benettony B187 od Thierryho Boutsena a Tea Fabiho , kteří jezdili s Fordy V8, na rozdíl od chystaného BMW.
Poté, co byla registrace definitivně zablokována, McDonald odstoupil s Trussardi z formule 1. Projekt se poměrně předčasně ukončil, jelikož mohla stáj zkusit počkat do dalšího roku. Údajně se u stáje báli chystané předkvalifikace, ale roli také mohlo sehrát finanční zázemí, jenž nebylo nejsilnější. Zkrátka další pokračování příběhu není, Pirro se dostal do F1 jako jezdec, v roce 1988 startoval pro Larrousse, a trochu ironicky později usedl do Benettonu.

[alfa]

Je rok 1987, kdy se módní dům Trussardi rozhodl vstoupit do Formule 1 po příkladu Benettonu, dokonce i Nicola Trussardi a jeho spolupracovníci chápou, že propagace v motorsportu může být důležitým faktorem úspěchu.
Závodní zkušenosti? Nula. Technické dovednosti? Nula. Auto? Není k dispozici. Ale peníze a nadšení jsou. Tak se rozhodli koupit od Benettonu B186 z předchozího roku (s několika motory BMW upravených Megatronem) a nasadit ho do Grand Prix Itálie 1987 s pneumatikami GoodYear. Emanuele Pirro je vybrán jako jezdec pro Monzu, který se má střídat s Aguri Suzuki v dalších závodech. Od roku 1988 se počítá s dvěma vozy.
A tak dorazili v září na Monzu. Ale v okamžiku technických kontrol není černobílý vůz přijat. Důvod? Předpis zakazuje přihlásit se s autem postaveným jiným týmem. A Trussardi je Benetton z roku 1986, pouze přemalovaný a přelakovaný. Komisaři jsou neoblomní a tak projekt končí, Trussardi nikdy nebude závodit ve Formuli 1.

(Převzato z facebooku)