Formule 1 a aristokracie
Jako třetí příklad aristokrata ve Formuli 1 jsem si zvolila, dle mého mínění úžasnou postavu, lorda Thomase Alexandera Fermor-Hesketha, třetího barona z Heskethu. Baron Hesketh z počátku sám závodil, ale jeho čím dál tím více se zvětšující tělesná konstrukce (čtěte jako 130 kilogramů živé váhy), mu zabránila v pokračování závodní kariéry, neb se již do monopostu nevešel, a tak v roce 1972 začal sponzorovat svého přítele Anthonyho „Bubblese“ Horsleyho, čímž vznikl Hesketh Racing Team.
V Belgii potkal Horsley Jamese Hunta a dohodli se (údajně na toaletách), že pro ně bude Hunt ve Formuli 3 závodit. Od Marchu ještě přetáhli inženýra Harveye Postlethwaita (ten měl být prý zase údajně získán díky většímu množství zkonzumované whisky) a sestava byla kompletní. Po krátkém angažmá ve Formuli 2, postoupil v roce 1973 Hesketh do Formule 2. Tento britský tým působil na závodních drahách jako zjevení. Všichni si z něj dělali legraci a brali ho za tým playboyů. Při prvním startu ve Formuli 2, vyvolal příjezd týmu opravdové pozdvižení. Nešlo tak ani o vůz, jenž byl bílý s červeným a modrým pruhem, ani o zaměstnance v bílých uniformách a s nášivkami, kde byly napsané jejich přezdívky jako například nápis Superstar u Hunta, Bubbles u Horsleyho či Le Patron u barona Hesketha, nýbrž o příjezd velkého množství Heskethových přátel. Ti jako správní přátelé anglického aristokrata na závod do Mallory Parku dorazili v limuzínách a helikoptérách. Tehdy se na ně všichni dívali jako na blázny, ale Hunt se až do svého odstoupení kvůli technické závadě držel na čtvrtém místě a dokázal, že to on i tým myslí vážně.
V roce 1974 se Hesketh rozhodl, že investuje o něco více peněz a posune tým do Formule 1, kde si chtěl podle svých slov užít více legrace, což dokresluje jeho přístup k závodění a řízení týmu. Hesketh si se svými přáteli užíval každou Grand Prix jako jednu obrovskou party. Proto není divu, že se první (a taky poslední) vítězství Heskethu ve Velké ceně Nizozemí 1975 oslavovalo hodně dlouho. Hunt se vezl na malém náklaďáku a zdravil fanoušky při čestném kole vítěze. Hesketh seděl vzadu a ukazoval na poražené týmy neslušná vulgární gesta. I přes úspěchy, se dostal tým do finančních potíží. Občas pronajal druhý vůz, ale to nestačilo. Ačkoliv se nabízela spousta sponzorů, Hesketh je odmítal, protože měl strach, že ztratí kontrolu nad týmem. Vůz zůstával stále bílý, stejně jako Huntův overal, kde mezi pár nášivkami bylo srdce a v něm napsáno Sex is high performance thing. Na konci roku 1975 se objevilo oznámení, že tým končí. I když se většina materiálu prodala Williamsovi, Horsleymu zůstal menšinový podíl a s pomocí německého novináře a závodníka Ertla se s vozem Hesketh účastnil ještě sezony 1976. Definitivní konec Heskethu se datuje k roku 1978.
