Zajímavosti první řady - národy

[showstall]

Švýcarsko

- v GP Velké Británie 1950 se představuje Emmanuel de Graffenried a v GP Švýcarska ho doplňuje Toni Branca. První dva piloti ze Švýcarska v MS a jeden od úvodního závodu. Přesto bude Švýcarsko na první řadu čekat až do roku 1968
- do roku 1954 se pokouší o zápis do této statistiky také Peter Hirt, Rudi Fischer, Max de Terra, Rudolf Schoeller a Ottorino Volonterio. Ten se dělí o vůz s de Graffenriedem v GP Španělska 1954
- rok 1955 je bez Švýcara ve startovním poli
- roky 1956 - 1957 se "dělič" vozu Volonterio představuje v Německu 1956 a Itálii 1957. Baron zase startuje Itálii 1956
- v letech 1958 - 1960 nemáme zastoupení mezi piloty
- hodně pilotů, ale zisk první řady v nedohlednu. Rok 1961 představí ve dvou GP dalšího pilota, Michaela Maye
- rokem 1962 vstupuje na scénu Jo Siffert, který první zápis přinese, ale za dlouhých šest let. Další jezdci s jednou GP Heini Walter a Heinz Schiller jsou jen statisté
- do roku 1967 už startuje pouze Siffert, jen v GP Velké Británie jej doplňuje Silvio Moser
- oba startují i následující rok a v GP Kanady 1968 Siffert zapisuje první řadu třetí startovní pozicí a doplňuje ziskem PP v GP Mexika 1968
- i v roce 1969 se oba potkávají na závodních tratích, ale čtvrtá startovní pozice v Německu už Siffertovi na první řadu v této GP nestačí. Naposledy byl použit formát 4-3-4 v Německu o dva roky dříve, takže není co připsat
- v roce 1970 se představuje další jezdec Helvetského kříže, Clay Regazzoni. Ve své čtvrté GP Rakouska 1970 stojí v první řadě na druhém fleku a v poslední GP Mexika 1970 přidává ještě jako před dvěma lety Siffert pole position
- rok 1971 "Rega" vyjede s Ferrari další 4x řady (6x bez přerušení) a Siffert v poslední sezóně přidává ještě 3x první řadu
- v letech 1972 - 1976 nasází Clay dalších 15x prvních řad v řadě bez přerušení jiným jezdcem, bohužel je i poslední Švýcar, který tuto statistiku obohatil a ukončil na čísle 26x
- Clay pokračuje ve F1 až do GP USA západ 1980, která ho poutá na invalidní vozík. Další švýcarští jezdci, Jo Vonlanthen (GP Rakouska 1975), Loris Kessel (3x 1976), Marc Surer (1979-1986), Franco Forini (1987) na něj nenavazují
- roky 1988 - 1989 jsou bez účasti jezdce, i když Gregor Foitek (1990) zkoušel i sezónu 1989, ale Eurobrun a Rial kvalifikovat nedokázal
- rok 1991 a Švýcar opět chybí
- na jeden rok 1992 se hlásí Andrea Chiesa ve třech závodech, protože v dalších sedmi se nedokázal kvalifikovat
- další rok 1993 je bez jezdce
- roky 1994 - 1995 paběrkuje Jean-Denis Deletraz ve třech závodech
- od roku 1996 - 2008 jezdce znovu nemáme
- stáj Toro Rosso na tři roky 2009 - 2011 propůjčí sedačku Sebastienovi Buemimu a to je vše
- v GP Maďarska 2015 se jako páteční jezdec sveze Fabio Leimer v Marussii

[showstall]

Kolumbie

- země, kde všechny první řady obstaral jeden jezdec
- zatím se představili pouze tři piloti této země
- první jezdec se v MS objevil až v roce 1981. Do GP Brazílie se přihlásil Ricardo Londono, ale bez superlicence na start pomýšlet nemohl. Místo něj v týmu Ensign nakonec startoval Marc Surer (SWI). Kolumbie tak ani nefiguruje mezi aktivními piloty i pro rok 1981
- tým Ensign pro rok 1982 dává opět šanci kolumbijskému jezdci. Roberto Guerrero se celou sezonu trápí. Ze šestnácti závodů se neúčastní problematické GP San Marina a nakonec odstartuje jen do osmi závodů. Následující rok s vozem Theodore je to podobné a na výsledek, který by se dal zapsat do první startovní řady s nejlepší 11. pozicí na startu nestačí
- dlouhá pauzu v letech 1984 - 2000 bez Kolumbijce v MS
- rokem 2001 vstupuje na šest let do F1 Juan Pablo Montoya. Jako jediný zajistí 26x zápisů své země a dorovnává Kolumbii na stejný počet jako má Švýcarsko
- JPM dokáže postavit svůj vůz do první řady již v šestém závodě v GP Rakouska 2001. Následují čtyři sezóny se mu s Williamsem daří (2001-2004) získat 22x první řadu
- po přestupu k McLarenu (2005-2006) se zapisuje už jen 4x v roce 2005
- rok 2006 vyjde v této statistice Montoya naprázdno a od GP Francie 2006 je nahrazen de La Rosou (ESP)
- zajímavé je, že JPM získal z 26x zápisů (13xPP) a navíc u Williamsu z 22x zápisů (11xPP) a u Mclarenu ze 4x zápisů (2xPP)
- vše rovnoměrně rozložené, ale od roku 2006 chybí další doplnění statistik
- Kolumbie je bez jezdce v MS od roku 2007

[showstall]

Jižní Afrika

- Jody Scheckter, je jediné jméno, které najdeme v seznamu prvních řad RSA
- jezdec z černého kontinentu se objevil poprvé v MS až v GP Velké Británie 1961. Tony Maggs startoval z desáté řady a za tři neděle v GP Německa na tom byl podobně. Systém 4-3-4 ho poslal do sedmé řady
- rok 1962 se Maggs objevoval pravidelně v MS, ale nejlepší startovní pozice dosáhl doma v GP Jižní Afriky, kde ho doplnili další čtyři piloti
- rok 1963 je opakování předešlého, s rozdílem domácí GP, kde ho tentokrát doplňuje pět krajanů
- ročník 1964 Maggs startuje v Anglii, Německu a Rakousku. Na zápisu jezdce do první řady se nic nemění
- poslední představení jezdce z RSA vidíme v GP Jižní Afriky 1965, kde Maggse doplňuje Peter de Klerk
- sezóna 1966 se musí obejít bez jezdce z Afriky
- v letech 1967 - 1970 se představuje pět jezdců výhradně v domácím závodě, většina už se pokoušela v minulosti
- rok 1971 má výjimku pouze v GP Velké Británie, kde to zkouší Dave Charlton. Stejně jako v GP Jižní Afriky 1971 odpadá, postihne ho porucha ventilů. Druhý jezdec Jackie Pretoris odpadá se stejnou poruchou
- rokem 1972 končí čekání na jezdce, který udělá zápis do statistiky. Jodyho Schercktera angažuje McLaren a pouští ho do zámořských závodů. V Kanadě ještě neodstartuje, ale v GP USA 1972 se představuje. Zatím to na zapsání první řady nestačí, ale první závod začíná z řady číslo tři
- roky 1973 - 1979 jsou pro tuto statistiku stěžejní, protože Jody postaví 13x svůj monopost do první řady a 3x to bude PP. To nedokázal zapsat jen s McLrenem, který ho nastartoval, ale následně s týmem Tyrrell, Wolf a Ferrari získal vždy jedno
- tím naše statistika končí, i když Jody startuje až do konce roku 1980. Poté už se žádný jezdce z Jižní Afriky neobjevil
- snad jen pro pořádek bych dodal, že Jodymu v roce 1973 pomáhali v Kyalami tři další jezdci. v letech 1974 - 1975 dokonce čtyři a Představil se zde jeho bratr Ian. Ten ho doplnil i v GP Švédska a Holandska 1975
- V GP Jižní Afriky 1976 se opět sešli oba bratři, to Jody řídil revoluční Tyrrell P 34, který v GP Švédska postavil poprvé na PP a dokonce i závod vyhrál
- v roce 1977 se objevují oba bratři v MS pravidelně. Jody s Wolfem vede šampionát hned od prvního závodu, pak se vrací do čela v domácí GP a po GP USA západ se o vedení dělí s Laudou (AUT). Od Španělska opět vede až do Francie, ale pak Wolfu dochází dech a titul bere Lauda
- další rok u Wolfu (1978) a dva roky (1979 - 1980) u Ferrari už objíždí závody jen jeden Jihoafričan. S Ferrari (1979) třikrát vyhraje, získá dvě řady (1xPP) i titul MS. Po roce nezdarů (1980) opouští kolotoč Velkých cen a sním i Jižní Afrika se třinácti zápisy

[showstall]

Mexiko

- o zápis do první řady se "zatím" postarala pouze bratrská dvojice Rodriguezových
- první pilot z Mexika startuje v GP Itálie 1961. Ricardo Rodriguez jede první závod v kariéře a své Ferrari staví za von Tripse (GER) se ztrátou 0,1 s. První řada v prvním závodě a při systému 2-2-2
- Ricardo jede ještě čtyři závody s Ferrari v ročníku 1962, ale při tréninku na nemistrovskou GP Mexika se zabije
- rok 1963 má v kalendáři premiérovou GP Mexika a jméno Rodriguez nechybí. Za Lotus nastupuje bratr Pedro a doplňuje ho Moises Solana, který má na svém BRM startovní číslo 13. Pedro se poprvé představil už v GP USA 1963
- v letech 1964 - 1965 se oba jezdci představují v GP Mexika (1964-1965) a GP USA (1965)
- v letech 1966 - 1971 se Pedro zařazuje mezi jezdce MS a Solana jej doplňuje v domácích GP Mexika 1966 - 1968 a v GP USA 1967. V GP Španělska 1968 se mu podaří doplnit do statistiky, kterou načal jeho bratr, přidat další druhou pozici na startu
- rokem 1969 končí u BRM a přestupuje od GP Velké Británie k Ferrari, ale další zápis nepřidá
- pro poslední dvě sezóny 1970 - 1971 se vrací do stáje BRM a každý rok přidá jednu druhou pozici
- do GP Velké Británie 1971, která se jela 17. července byl ještě přihlášen, ale zemřel 11. července při nehodě sportovních vozů ve Ferrari
- Mexiko ztrácí v letech 1972 - 1976 svého zástupce ve startovním poli
- na pět let 1977 - 1981 se v MS představuje Hector Rebaque, jako poslední v minulém století
- roky 1982 - 2010 jsou opět na dlouho bez Mexičana ve F1
- Mexiko se vrací na rychlé dráhy v roce 2011, kdy se představil Sergio Perez v týmu Sauber a pokračoval v něm i v roce 2012
- rok 2013 a Perez odchází na jednu sezonu do McLarenu, jeho místo u Sauberu zaujímá Esteban Gutierrez. Ten si v GP Indie 2012 sedačku v týmu vyzkoušel, jako páteční jezdec
- i následující rok 2014 Gutierrez pokračuje v Sauberu a Perez se upisuje týmu Force India
- sezónu 2015 táhne sám Perez
- v roce 2016 se Gutierrez vrací do F1 v novém americkém týmu Haas a Perez pokračuje ve Force Indii
- v GP Evropy 2016 na novém okruhu v Baku staví Perez svůj monopost na druhé startovní místo a zdálo by se, že je tu další zápis Mexičana. Bohužel pro Sergia došlo na jeho voze k výměně převodovky a přišel na startu o 5 míst.
- Mexiko má ještě jedno želízko v ohni, Alfonso Celis se ukázal v pátečních trénincích v Bahrajnu, Rusku, Rakousku a Itálii 2016

[showstall]

Polsko

- naši severní sousedi to mají jednoduché. Do MS pronikl zatím jediný jejich zástupce, který nastupoval v letech 2006 - 2010
- jako páteční jezdec se představil Robert Kubica na dvanácti okruzích v týmu BMW Sauber. Dočkal se v GP Maďarska 2006, kde nahradil definitivně Jacuese Villeneuvea (CND), který ukončil svou závodní kariéru. První závod pro něj skončil diskvalifikací po závodě, pro porušení hmotnostního limitu
- Robert dokázal 12x dovézt vůz na bodovanou pozici, ale start z první řady se mu podařil až v úvodní GP Austrálie 2008
- následuje jediné PP v GP Bahrajnu 2008 a druhá příčka v GP Kanady 2008, kterou nakonec vyhraje (jediné vítězství)
- v roce 2009 žádný zápis nepřidává
- poslední rok ve F1 a po třech letech u Sauberu přestup. V GP Monaka 2010 postaví Renault R30 naposledy do první řady
- od roku 2011 Polsko na dalšího pilota čeká

[showstall]

Japonsko

- dva jezdi, dva zápisy první řady. Japonsko do F1 vysílá prvního jezdce v roce 1975, ale zápisu se dočká až novém tisíciletí
- Hiroshi Fushida se pokoušel v GP Holandska a Velké Británie 1975 kvalifikovat japonský vůz Maki do závodu, ale neúspěšně
- první tři japonští jezdci se představili světu F1 až v domácí GP Japonska 1976 a v GP Japonska 1977, kde dva ze tří už jeli loňskou GP
- na další léta 1978 - 1986 se další "kamikadze" neobjevuje
- pro rok 1987 řeší stáj Lotus, koho vedle Ayrtona Senny (BRA) a padne volba na Satoru Nakajimu
- ten pokračuje i v roce 1988, tentokrát jen vymění Brazilce Sennu za Nelsona Piqueta, se kterým spolupracuje i v roce 1989
- dvakrát přihlášený (GP Japonsko a Austrálie 1987), ale bez startu. V GP Japonska 1988 startující a roce 1989 ani jednou kvalifikovaný jej "doplňuje" Aguri Suzuki
- v roce 1990 a 1991 oba objíždí podniky Velkých cen, ale na první řadu mohou zapomenout. V GP Japonska a Austrálie 1991 se k nim přidává Naoki Hattori, ale vůz Coloni nedokáže kvalifikovat už v předkvalifikaci. Na konci sezóny 1991 Nakajima končí
- rok 1992 japonskou enklávu posiluje další samuraj, Ukyo Katayama a jsou se Suzukim ve F1 i následující rok kde je sand již tradičně v GP Japonska a Austrálie 1993 doplňuje "další" Suzuki, Toshio
- rokem 1994 se představují po boku Aguri Suzikiho a Ukya Katayami, ve třech závodech Hideki Noda a v GP Japonska 1994 Taki Inoue
- trojice Japonců pokračuje i další rok, ale víc než boj o první řadu je to spíše trápení a jediný kdo zaujme, je Inoue. V GP Maďarska 1995 začal jeho Footwork hořet, a tak jej odstavil. Při jeho následné pomoci při hašení ho porazil Safety car
- rok 1996 je už jen v režii Katayami
- v poslední sezóně 1997 ho doplňuje Shinji Nakano
- Nakano pokračuje i v roce 1998 a přidává se Tora Takagi
- Takagi, jediný zástupce země zapadajícího slunce v roce 1999 končí po dvou sezónách stejně jako Nakano
- pro roky 2000 - 2001 tak není mezi jezdci žádný Japonec
- Takuma Sato vstupuje do F1 v roce 2002 a vydrží až do roku 2008. V GP Evropy 2004 se má tedy možnost zapsat do statistiky prvních řad, když se staví na druhou startovní pozici
- do roku 2005 jezdí za svou zemi sám. Ve čtyřech GP roku 2006 jej doplní Yuji Ide a přidává se i Sakon Yamamoto, který nahrazuje Francka Montagniho (FRA). Ten předtím nahradil právě Ideho na dalších sedm závodů v týmu Super Aguri. Tým bývalého jedce F1 Aguri Suzukiho
- v GP Brazílie 2007 se vedle Yamamota a Sata představuje dosud páteční jezdec Kazuki Nakajima, který nahrazuje končícího Wurze (AUT)
- Sato dojíždí sezónu 2008 a spolu s ním pokračuje Nakajima
- Nakajima končí v roce 2009 a na poslední tři závody sezóny se k němu přidává další Japonec, Kamui Kobayashi
- Kamuie na část sezóny 2010 doplní navrátilec Yamamoto, ale všechno to stejně zůstane na Kobayashim, i když rok 2011 to nebude
- v GP Belgie 2012 se dočká díky druhé startovní pozici
- na rok 2013 si dává od F1 pauzu a vrací se do týmu Caterham na poslední rok svého učinkování. V GP Abu Dhabí 2014 uzavírá dosavadní japonskou účast

[showstall]

Venezuela

- jihoamerická země nám představila pětici jezdců, ale pouze dva absolvovali více než jeden závod a dva se představili pouze v pátek
- v GP Argentiny 1960 se představil první z nich, Ettore Chimeri s Maserati. Závod ve velkém vedru nedokončil pro vyčerpání
- do roku 1982 to byl jediný zástupce Venezuely
- dva roky se ve F1 představuje Johnny Cecotto, ale vůz Theodore (1983) ani Toleman (1984) ho nepustí ani do první desítky startovního pole
- dlouhá pauza od roku 1985 - 2005
- v sezoně 2006 pouští tým Midland v GP Brazílie do pátečního tréninku prvního Venezuelana Ernesta Visa
- pauza se bez ohledu na pátečníka protahuje do roku 2010
- stáj Williams v roce 2011 na tři roky podepisuje smlouvu s Pastorem Maldonadem
- Pastor v následující sezóně využije vyloučení Lewise Hamiltona (GBR) z kvalifikace pro nedostatečné množství paliva a získává PP. Nic to nemění na tom, že by zapsal start z první řady i získaným druhým místem. Úspěch završí nakonec i vyhraným závodem. Druhý zápis přijde v GP Singapuru 2012, kde získává druhou startovní pozici
- rok 2013 pokračuje u Williamsu a v devíti pátečních trénincích se v týmu Marussia představuje ještě Rodolfo Gonzalez
- Maldonado závodí v letech 2014 - 2015 v týmu Lotus se startovním číslem 13. Je zatím posledním zástupcem Venezuely.
- od roku 2016 se Venezuelan ve F1 neojevuje

[showstall]

Holandsko

- v GP Belgie 2016 se Max Verstappen zapisuje jako "zatím" jediný jezdec země tulipánů do statistiky první řada
- Belgii poprvé zastupují Dries van der Lof a Jan Flinterman v domácí GP Holandska 1952
- pauzu od roku 1953 se pokouší v GP Německa 1957 zaplnit Carel Godin de Beaufort, ale jede v monopostu F2, které doplňují startovní pole
- některé statistiky tak jeho start píší až v GP Holandska 1958
- Godin de Beaufort zůstává v MS až do roku 1964 a pouze v GP Holandska 1962 ho doplní krajan Ben Pon
- v letech 1965 - 1970 je MS bez účasti Holanďana
- na rok 1971 se do GP Holandska přihlásí Gijs van Lennep, ale další sezónu 1972 vynechává
- od roku 1973 - 1975 se na scénu opět vrací, k němu se připojuje také ve třech GP Rolf Wunderink (1975)
- roky 1976 - 1977 objíždí závody Boy Hayje a v GP Holandska 1977 se společně s ním nekvalifikuje Michael Bleekemolen
- Bleekemolen pro sezonu 1978 nekvalifikuje svůj ATS opět do domácí GP, pak ani v Itálii a nakonec ani v Kanadě. Jediný úspěch zaznamená před Kanadou v GP USA východ 1978, kde startuje z 25. pozice
- Jan Lammers, drží zajímavý zápis, ale ne o první startovní řadě. V letech 1979 - 1982 se pokouší ve F1 postoupit do závodů spíše sporadicky, většinou jde o 50% poměr, že se kvalifikuje. Zajímavostí ale je, že se po deseti letech opět objevuje na startovním roštu v GP Japonska 1992 a GP Austrálie 1992. Je přihlášen i v GP Jižní Afriky 1993, ale stáj March zde přišla o své vozy a Jan tedy kariéru ukončil
- mezi jeho desetileté období se vklínil na roky 1984 - 1986 Hubb Rothengatter
- roky 1983, 1987 - 1991 a 1993 se jiný jezdec z Holandska nepředstavil
- první Verstappen ve F1 začíná kariéru vedle Michaela Schumachera (GER), ale jeho kvalit nedosahuje. Během sezóny je střídán dalšími dvěma jezdci a končí s deseti závody a nejlepší šestou startovní pozicí. Jen pro porovnání Michael přiváží pro stáj Benetton 12x první řadu (6xPP)
- Jos už nikdy nedostane dobrý materiál a od vstupu v roce 1994 až do konce kariéry v roce 2003 nevylepší svou startovní pozici z Benettonu. K tomu všemu ještě v roce 1999 a 2002 nesežene ani angažmá ve F1
- rok 2004 je opět bez jezdce
- v sezoně 2005 končí stáj Minardi (kupuje ji Toro Rosso) a krom stálého jezdce Christiana Alberse na osm GP angažuje i druhého holandského jezdce, Roberta Doornbosse
- Albers (2006) pokračuje v Midlandu a Doornbos se ve třech GP sveze v Red Bullu. Pro rok 2007 má Albers ještě možnost startovat v týmu Skyper, který koupil tým Midland, ale tím Holanďani končí do roku 2013
- páteční pilot Giedo van der Garde (2012) postupuje u Caterhamu v sezóně 2013 na post závodního pilota, bohužel jen na rok. Rok 2014 objíždí závody opět jako páteční pilot v týmu Renault. Tým Caterham dal dvakrát příležitost i dalšímu pátečníkovi, Robinu Frijnsovi (2014)
- Stáj Toro Rosso přivedla na okruhy jako pátečního jezdce třikrát v roce 2014 jezdce, který se postaral zatím o jediný zápis. Max Verstappen, syn Jose je aktivním jezdcem ve F1 od roku 2015, když postoupil v Toro Rosso na jezdecký post. V roce 2016 pokračuje týmy až do GP Ruska 2016. Od následující GP Španělska se mění s Danielem Kvyatem (RUS) v týmu Red Bull a hned první start mění ve vítězství. Devět závodů mu trvá, než svůj monopost Red Bull postaví do první řady, ale v GP Belgie 2016 se mu to daří. Na první PP si musel počkat až do GP Maďarska 2019.

[showstall]

Monako

- Monacké knížectví oficiálně představilo v mistrovství světa čtyři jezdce, i když do závodů zasáhli pouze tři.
- Louis Chiron jako první z nich nedokázal svůj vůz postavit na lepší než osmou startovní pozici v patnácti absolvovaných GP
- Olivier Beretta byl s vozem Larrousse v roce 1994 spíše do počtu a nejlepší startovní pozicí bylo sedmnácté místo ve Španělsku 1994, kde pro poruchu motoru nakonec nestartoval.
- první řadu tedy Monaku zapisuje až Charles Leclerc ve své druhé sezóně po přestupu od Sauberu do Ferrari. V Bahrajnu 2019 poráží týmového kolegu Sebastiana Vettela a získává zároveň své první PP.