Amon 1974
- Nekolny Rostislav
- 70 vítězství
- Příspěvky: 64778
- Registrován: 27 lis 2008, 21:25
- Bydliště: HAVÍŘOV
- Kontaktovat uživatele:
Amon 1974
Ve vlastním týmu si o všem rozhoduji sám.Chci být takový konstruktér, jako McLaren, to bylo motto Chrise Amona.Amonem načrtnutý projekt auta zkonstruovali Gordon Towel aTom Boyce a trup postavil JohnThompson.Vůz pod ozmačením FA1 si odbyl debut v Jaramě v r. 1974 a klasifikoval se na předposledním místě.V závodě odstoupil pro poruchu brzd.Poslední vystoupení se konalo na Nurburgringu kde pilotoval vůz Larry Perkins/Amon zraněn/,který se do závodu nekvalifikoval a tímto učinkování ve F1 skončilo.
dali 1951
- Nekolny Rostislav
- 70 vítězství
- Příspěvky: 64778
- Registrován: 27 lis 2008, 21:25
- Bydliště: HAVÍŘOV
- Kontaktovat uživatele:
- Elio de Maky
- 2011 S.Vettel
- Příspěvky: 849
- Registrován: 08 úno 2008, 18:35
- Kontaktovat uživatele:
Po té co se Chris Amon doslova protrápil sezónou 1973 (a to z velké části u Tecna), dospěl k radikálnímu řešení – založit si vlastní tým s vlastním vozem. Jeho plány zahrnovaly dokonce i stavbu vozu pro F5000!!
Prvním důležitým krokem bylo sehnat dostatek peněz. Část financí proto Amon hradil z vlastní kapsy a zbytek získal díky sponzorství Johna Daltona. Dalším úkolem bylo opatřit pro tým ten správný personál. Chris jako hlavního konstruktéra angažoval ne příliš zkušeného Gordona Fowella. S ním se poznal už předchozí rok u Tecna, a jeho konstrukční nápady mu připadaly zajímavé. Fowell byl totiž jedním z návrhářů Tecna E 731, které však nikdy nebylo nasazeno do vlastního závodu. Dalším mužem v týmu se stal Tom Boyce, jenž dohlížel na aerodynamiku. Pohonnou jednotku měl na starosti Ray Buckley a pozici šéf mechanika zaujal Richie Bray. Posledními členy „Chris Amon Racing“ byli mladý Australan Larry Perkins, který sbíral zkušenosti v Britské F3 a jeho mechanik Charlie Coburn. Perkinse přibral Amon hned z několika důvodů. Jednak mohl pracovat jako mechanik, testovací jezdec a případně měl startovat i v závodech F5000.
Hned v první fázi však vyšlo najevo, že financování dvou projektů je nad možnosti týmu, a tak se vše soustředilo pouze na formuli 1. Byl postaven jeden kompletní vůz a jedna náhradní skořepina, obojí v dílnách Johna Thompsona v Northamptonu, který stavěl monoposty i jiným týmům. Oficiální název byl Amon AF 101 (i když některé zdroje uvádějí i AF 1/1), přičemž AF znamená Amon-Fowell. Vůz nesl řadu zajímavých prvků. Jako první a jediný monopost ve startovním poli měl centrální palivovou nádrž, uloženou mezi kokpitem a motorem. Tím pádem se prostor pro řidiče posunul více kupředu. Ramena závěsů předních kol měla trojúhelníkový tvar a to jak nahoře tak dole. Odpružení tvořil plynem plněný tlumič a titanová torzní tyč (místo klasické vinuté pružiny). Závěsy zadních kol se skládaly z horního trojúhelníkového ramene, a dvou rovnoběžných dole, doplněných ještě podélným ramenem. Odpružení je na stejném principu jako vpředu. Brzdy byly vpředu i vzadu umístěny uvnitř vozu. Vodní chladiče ležely po obou bocích kokpitu, na úrovni palivové nádrže. Jako pohonná jednotka sloužil osvědčený motor Ford Cosworth DFV, který doplňovala klasická převodovka Hewland FG400. Nezvyklé však bylo vyvedení výfukového potrubí, a to nad horními rameny závěsů zadních kol. Zajímavosti nesla i karosérie. Příď byla mírně prohnuta směrem nahoru, a široké křídlo umístili konstruktéři nad tuto část karosérie přímo před závěsy předních kol. Mohutná zadní přítlačná plocha se tvarově i uchycením nápadně podobala zadnímu křídlu Tecna E731. Překvapilo i modré zbarvení vozu. Amon to vysvětlil tak, že se již na první pohled chtěl odlišovat od konkurence.
Stavba vozu doznala mírného zpoždění a tak tým nestihl úvodní podniky v Argentině ani Brazílii. V zápětí však přišly další potíže při testování. Řada konstrukčních závad zavinila několikeré přerušení testů, probíhajících na trati v Goodwoodu. Vše pak vyvrcholilo Amonovou těžkou nehodou po té, co ve velké rychlosti nevydržel náboj pravého předního kola a to ulétlo. Jezdec zůstal nezraněn a skořepina vozu jako zázrakem taktéž nedoznala větších šrámů. Původně plánovaný debut na březnovém „Race of Champions“ však musel být zrušen. Po opravě vozu a bez potřebného testování se tým objevil 7.dubna na „International Trophy“ v Silverstonu. Amon odjel v pátečním tréninku pouhých 16 kol a zamířil do boxů. Problémem byl opět náboj kola a velké vibrace při brždění. Na trať už se nevrátil. Přesto, že zajetý čas by stačil na kvalifikaci, do závodu nenastoupil.
Vytouženým vstupem do seriálu Mistrovství světa se měla stát Velká cena Španělska. Tým „Chris Amon Racing“ přivezl do dějiště závodu částečně upravený vůz. Zmizel široký spoiler nad přídí, a nahradila ho konvenční křídélka po stranách. Amon absolvoval všechny čtyři kvalifikační tréninky, a přes drobné problémy s vibracemi se dokázal kvalifikovat do závodu. S 23.nejrychlejším časem stál ve dvanácté, předposlední startovní řadě. Závod samotný byl odstartován za deště a to jízdním vlastnostem vozu nepřidalo. Novozélanďan se držel na chvostu startovního pole a jen díky problémům soupeřů, či zastávkám v boxech jiných jezdců postoupil až na 18.pozici. Vzápětí se však opět začal propadat. Ale jen do chvíle, než mu ve 23.kole praskla brzdová hřídel na předním kole a závod pro něj definitivně skončil.
Tým vynechal GP Belgie a plně se soustředil na Monako a na vyřešení problémů s vibracemi. V Monte Carlu pak představil opět zrevidovaný monopost. Vodní chladiče byli přemístěny do mohutné přídě, která tak nahradila klínovitý „čumák“ s bočními křidélky. Také přední brzdové kotouče změnily místo. Byli uloženy ke kolům, což mělo zamezit chvění vozu. Kvalifikace byla rozložena do tří dnů, a již během té první (čtvrtek) dokázal Amon zajet 20.nejrychlejší čas. V pátek dokonce ještě zrychlil, ale i většina ostatních jezdců si polepšila. V závěrečné kvalifikaci se mu už tak nedařilo a navíc opět začaly drobné problémy s náboji kol. Přes tyto potíže dokázal Amon udržet vydřenou 20.pozici na startu. Větší starosti mu však dělal počínající nedostatek financí. Chris se proto rozhodl do závodu nenastoupit. Obava z případné havárie a následné drahé opravy, by zřejmě znamenala konec jeho projektu.
Tým se na delší dobu odmlčel, a přijel až na Nürburgring, do dějiště GP Německa. Vůz se opět představil v nové modifikaci. Chladiče byli zpět na bocích a kotouče předních brzd uvnitř trupu. Přední křídlo tentokrát leželo uchycené těsně nad přídí, podobně jako mělo toho roku Ferrari u typu 312 B3. Amon, ne zcela zdráv, absolvoval jediné kolo páteční kvalifikace. Z něj se vrátil s uvolněným airboxem a novým problémem – přehříváním motoru. Takže zbytek tréninku strávili mechanici řešením tohoto nedostatku. V sobotu byl vůz připraven, ale Amon se cítil tak mizerně, že řízení svěřil Perkinsovi. Australan, s minimem zkušeností a na tak těžké trati, neměl sebemenší naději se kvalifikovat.
Naposledy byl Amon AF101 k vidění na Monze. I zde doznala karosérie dalších úprav. Uchycení předního křídla zůstalo stejné, pouze před kotouči předních brzd přibyly jakési usměrňovače proudu vzduchu a na bocích „vyrostly“ obrovské krabice ukrývající vodní chladiče. Amon, již fyzicky zdráv, absolvoval oba páteční i oba sobotní kvalifikační tréninky. V nich se však potýkal s ovladatelností vozu. Výsledkem byla až celková 30. pozice (z 31 účastníků) a umístění mezi nekvalifikanty. Navíc definitivně došly peníze a otrávený Chris „zavřel krám“.
Prvním důležitým krokem bylo sehnat dostatek peněz. Část financí proto Amon hradil z vlastní kapsy a zbytek získal díky sponzorství Johna Daltona. Dalším úkolem bylo opatřit pro tým ten správný personál. Chris jako hlavního konstruktéra angažoval ne příliš zkušeného Gordona Fowella. S ním se poznal už předchozí rok u Tecna, a jeho konstrukční nápady mu připadaly zajímavé. Fowell byl totiž jedním z návrhářů Tecna E 731, které však nikdy nebylo nasazeno do vlastního závodu. Dalším mužem v týmu se stal Tom Boyce, jenž dohlížel na aerodynamiku. Pohonnou jednotku měl na starosti Ray Buckley a pozici šéf mechanika zaujal Richie Bray. Posledními členy „Chris Amon Racing“ byli mladý Australan Larry Perkins, který sbíral zkušenosti v Britské F3 a jeho mechanik Charlie Coburn. Perkinse přibral Amon hned z několika důvodů. Jednak mohl pracovat jako mechanik, testovací jezdec a případně měl startovat i v závodech F5000.
Hned v první fázi však vyšlo najevo, že financování dvou projektů je nad možnosti týmu, a tak se vše soustředilo pouze na formuli 1. Byl postaven jeden kompletní vůz a jedna náhradní skořepina, obojí v dílnách Johna Thompsona v Northamptonu, který stavěl monoposty i jiným týmům. Oficiální název byl Amon AF 101 (i když některé zdroje uvádějí i AF 1/1), přičemž AF znamená Amon-Fowell. Vůz nesl řadu zajímavých prvků. Jako první a jediný monopost ve startovním poli měl centrální palivovou nádrž, uloženou mezi kokpitem a motorem. Tím pádem se prostor pro řidiče posunul více kupředu. Ramena závěsů předních kol měla trojúhelníkový tvar a to jak nahoře tak dole. Odpružení tvořil plynem plněný tlumič a titanová torzní tyč (místo klasické vinuté pružiny). Závěsy zadních kol se skládaly z horního trojúhelníkového ramene, a dvou rovnoběžných dole, doplněných ještě podélným ramenem. Odpružení je na stejném principu jako vpředu. Brzdy byly vpředu i vzadu umístěny uvnitř vozu. Vodní chladiče ležely po obou bocích kokpitu, na úrovni palivové nádrže. Jako pohonná jednotka sloužil osvědčený motor Ford Cosworth DFV, který doplňovala klasická převodovka Hewland FG400. Nezvyklé však bylo vyvedení výfukového potrubí, a to nad horními rameny závěsů zadních kol. Zajímavosti nesla i karosérie. Příď byla mírně prohnuta směrem nahoru, a široké křídlo umístili konstruktéři nad tuto část karosérie přímo před závěsy předních kol. Mohutná zadní přítlačná plocha se tvarově i uchycením nápadně podobala zadnímu křídlu Tecna E731. Překvapilo i modré zbarvení vozu. Amon to vysvětlil tak, že se již na první pohled chtěl odlišovat od konkurence.
Stavba vozu doznala mírného zpoždění a tak tým nestihl úvodní podniky v Argentině ani Brazílii. V zápětí však přišly další potíže při testování. Řada konstrukčních závad zavinila několikeré přerušení testů, probíhajících na trati v Goodwoodu. Vše pak vyvrcholilo Amonovou těžkou nehodou po té, co ve velké rychlosti nevydržel náboj pravého předního kola a to ulétlo. Jezdec zůstal nezraněn a skořepina vozu jako zázrakem taktéž nedoznala větších šrámů. Původně plánovaný debut na březnovém „Race of Champions“ však musel být zrušen. Po opravě vozu a bez potřebného testování se tým objevil 7.dubna na „International Trophy“ v Silverstonu. Amon odjel v pátečním tréninku pouhých 16 kol a zamířil do boxů. Problémem byl opět náboj kola a velké vibrace při brždění. Na trať už se nevrátil. Přesto, že zajetý čas by stačil na kvalifikaci, do závodu nenastoupil.
Vytouženým vstupem do seriálu Mistrovství světa se měla stát Velká cena Španělska. Tým „Chris Amon Racing“ přivezl do dějiště závodu částečně upravený vůz. Zmizel široký spoiler nad přídí, a nahradila ho konvenční křídélka po stranách. Amon absolvoval všechny čtyři kvalifikační tréninky, a přes drobné problémy s vibracemi se dokázal kvalifikovat do závodu. S 23.nejrychlejším časem stál ve dvanácté, předposlední startovní řadě. Závod samotný byl odstartován za deště a to jízdním vlastnostem vozu nepřidalo. Novozélanďan se držel na chvostu startovního pole a jen díky problémům soupeřů, či zastávkám v boxech jiných jezdců postoupil až na 18.pozici. Vzápětí se však opět začal propadat. Ale jen do chvíle, než mu ve 23.kole praskla brzdová hřídel na předním kole a závod pro něj definitivně skončil.
Tým vynechal GP Belgie a plně se soustředil na Monako a na vyřešení problémů s vibracemi. V Monte Carlu pak představil opět zrevidovaný monopost. Vodní chladiče byli přemístěny do mohutné přídě, která tak nahradila klínovitý „čumák“ s bočními křidélky. Také přední brzdové kotouče změnily místo. Byli uloženy ke kolům, což mělo zamezit chvění vozu. Kvalifikace byla rozložena do tří dnů, a již během té první (čtvrtek) dokázal Amon zajet 20.nejrychlejší čas. V pátek dokonce ještě zrychlil, ale i většina ostatních jezdců si polepšila. V závěrečné kvalifikaci se mu už tak nedařilo a navíc opět začaly drobné problémy s náboji kol. Přes tyto potíže dokázal Amon udržet vydřenou 20.pozici na startu. Větší starosti mu však dělal počínající nedostatek financí. Chris se proto rozhodl do závodu nenastoupit. Obava z případné havárie a následné drahé opravy, by zřejmě znamenala konec jeho projektu.
Tým se na delší dobu odmlčel, a přijel až na Nürburgring, do dějiště GP Německa. Vůz se opět představil v nové modifikaci. Chladiče byli zpět na bocích a kotouče předních brzd uvnitř trupu. Přední křídlo tentokrát leželo uchycené těsně nad přídí, podobně jako mělo toho roku Ferrari u typu 312 B3. Amon, ne zcela zdráv, absolvoval jediné kolo páteční kvalifikace. Z něj se vrátil s uvolněným airboxem a novým problémem – přehříváním motoru. Takže zbytek tréninku strávili mechanici řešením tohoto nedostatku. V sobotu byl vůz připraven, ale Amon se cítil tak mizerně, že řízení svěřil Perkinsovi. Australan, s minimem zkušeností a na tak těžké trati, neměl sebemenší naději se kvalifikovat.
Naposledy byl Amon AF101 k vidění na Monze. I zde doznala karosérie dalších úprav. Uchycení předního křídla zůstalo stejné, pouze před kotouči předních brzd přibyly jakési usměrňovače proudu vzduchu a na bocích „vyrostly“ obrovské krabice ukrývající vodní chladiče. Amon, již fyzicky zdráv, absolvoval oba páteční i oba sobotní kvalifikační tréninky. V nich se však potýkal s ovladatelností vozu. Výsledkem byla až celková 30. pozice (z 31 účastníků) a umístění mezi nekvalifikanty. Navíc definitivně došly peníze a otrávený Chris „zavřel krám“.
- Nekolny Rostislav
- 70 vítězství
- Příspěvky: 64778
- Registrován: 27 lis 2008, 21:25
- Bydliště: HAVÍŘOV
- Kontaktovat uživatele:
- Nekolny Rostislav
- 70 vítězství
- Příspěvky: 64778
- Registrován: 27 lis 2008, 21:25
- Bydliště: HAVÍŘOV
- Kontaktovat uživatele:
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host