sezona 1980

[Nekolny Rostislav]

Mistr světa 1980
Alan Jones Austrálie-Williams
počet vítězství-5
pole pozitions-3
nejrychlejší kolo-5

[Nekolny Rostislav]

Pohár konstruktérů 1980
Williams-120 bodů
jezdci
A.Jones:počet vítězství 5, pole pozitions 3,nejrychlejší kolo 5
C.Reutemann:počet vítězství 1,nejrychlejší kolo 1

[Nekolny Rostislav]

V sezoně se jelo čtrnáct závodů

Argentina-13.leden
Brazílie-27.leden
J.Afrika-1.březen
USA-L.B.-30.březen
Belgie-5.květen
Monako-18.květen
Francie-29.červen
V.Británie-13.červenec
Německo-10.srpen
Rakousko-17.srpen
Holandsko-31.srpen
Itálie-15.září
Kanada-28.září
USA-W.G.-5.říjen

bodování-1-9b,2-6b,3-4b,4-3b,5-2b,6-1b

[Nekolny Rostislav]

S počátkem nové dekády se ve formuli 1 rozhořel boj o moc mezi sportovními činovníky a britskými „garážisty“. Živé zákulisní dění téměř zastínilo dramatickou bitvu o titul mistra světa mezi Alanem Jonesem a Nélsonem Piquetem.
Colinem Chapmanem iniciovaná revoluce vozů s vnitřní aerodynamikou se stala příčinou rozepře mezi sportovní federací FISA a konstruktérskou asociací FOCA, vedenou Berniem Ecclestonem. Za účelem získání co největší využitelné plochy podvozku pro vytvoření přítlaku se u nejmodernějších wing-carů posouval kokpit stále více dopředu, takže se nohy jezdců dostaly až do nebezpečného prostoru před osou přední nápravy. Přítlačný efekt dále umocňovaly neustále zdokonalované těsnicí lišty na bocích vozů, které se FISA chystala zakázat. V reakci na plánovaný zákaz těsnicích lišt pohrozily týmy sdružené v asociaci FOCA vytvořením konkurenčního šampionátu. Automobilky Ferrari, Renault a Alfa Romeo zůstaly na straně sportovního orgánu FISA.
Mistrovský tým Ferrari se po vzoru Renaultu začal zabývat stavbou přeplňovaného motoru, a tak se většina pozornosti v továrně v Maranellu soustředila na vývoj vozu pro příští ročník. Jody Scheckter a Gilles Villeneuve byli nuceni sezónu 1980 absolvovat s pátou evolucí modelu 312T, se kterou už neměli šanci na úspěch, neboť její plochý dvanáctiválec neumožňoval využívat principu wing-caru stejně efektivně jako u vozů s převládajícími osmiválci Ford Cosworth DFV.
Tým Williams, jenž dominoval druhé polovině uplynulého ročníku, nastoupil s vylepšenou verzí svého monopostu FW07. Alana Jonese doplnil Carlos Reutemann. Argentinec tak stejně jako v roce 1977 u Ferrari nahradil Claye Regazzoniho. Zkušený Švýcar se opět uchýlil do nevelkého týmu Ensign, který získal podporu společnosti Unipart.
Tým Lotus angažoval na Reutemannem uvolněné místo Elia de Angelise. Mladý Ital se stal kolegou již čtyřicetiletého Maria Andrettiho. Stáj po neúspěšné loňské sezóně opustil její hlavní sponzor Martini, a tak nový Lotus 81 vyjel v modročervené barevné kombinaci petrolejářské společnosti Essex.
Jacquese Laffitea u Ligieru posílil nadějný krajan Didier Pironi. S ryze francouzskou sestavou Jean-Pierre Jabouille a René Arnoux pokračoval i druhý zástupce země galského kohouta, automobilka Renault, jejíž snažení s turbomotory konečně začínalo přinášet první úspěchy.
Stáj Brabham Bernieho Ecclestonea se už v závěru roku 1979 vrátila k motorům Ford Cosworth, kterými nahradila problematické dvanáctiválce Alfa Romeo. Po ukončení spolupráce s italskou automobilkou se tým vrátil k bílému zbarvení svých monopostů. Dvojnásobný mistr světa Niki Lauda se rozhodl odejít z formule 1, a tak Nélsona Piqueta doplnil Argentinec Ricardo Zunino.
Samotná Alfa Romeo se po startu v několika velkých cenách předchozí sezóny opět naplno zapojila do dění ve formuli 1. Po boku Bruna Giacomelliho nastoupil Patrick Depailler, který se zotavil z loňských zranění nohou utrpěných při havárii s rogalem. Hlavním sponzorem stáje se stal tabákový koncern Marlboro.
Johna Watsona u McLarenu posílil francouzský mistr formule 3 Alain Prost. Problémy sužovanou stáj v průběhu roku převzala organizace Project Four. Ron Dennis v jejím čele okamžitě zahájil rozsáhlou reorganizaci, v jejímž rámci propustil několik bývalých spolupracovníků Bruce McLarena.
Tým Tyrrell najal k Jeanu-Pierru Jarierovi Dereka Dalyho. Počítačový specialista Karl Kempf u Tyrrellu zavedl revoluční systém vyhodnocování jízdních vlastností vozu pomocí výpočetní techniky. Kempfovy pokusy s telemetrií vedly k testování hydraulického systému, udržujícího stálou světlou výšku monopostu. Raný předchůdce aktivních podvozků zatím v závodech nenašel uplatnění.
Stáj Arrows pokračovala s Riccardem Patresem a Jochenem Massem. ATS podepsalo smlouvu s Marcem Surerem a Janem Lammersem. Tým Shadow angažoval nováčky Stefana Johanssona a Davida Kennedyho. Po sérii neúspěšných pokusů o kvalifikaci do závodu se Don Nichols rozhodl ukončit působení americké stáje ve formuli 1. Materiální vybavení Shadowu převzal tým Theodore Teddyho Yipa.
Ze světa velkých cen se stáhl i Walter Wolf, jenž prodal pozůstatky svého týmu bratrům Fittipaldiovým. Společně s konstruktérem Harveym Postlethwaitem získala brazilská stáj i jezdce Kekeho Rosberga. Nadějný Fin se stal týmovým kolegou Emersona Fittipaldiho. Arturo Merzario a Hector Rebaque vzdali své neúspěšné pokusy s monoposty vlastní konstrukce.
Jediným nováčkem mezi týmy byla italská Osella. Do kokpitu modelu FA1 usedl dvaadvacetiletý Američan Eddie Cheever, který značku v předchozím roce reprezentoval ve formuli 2.
Mistrovskou sezónu 1980 mělo původně tvořit 15 velkých cen. V důsledku zákulisních bojů mezi organizacemi FOCA a FISA došlo k vyřazení Velké ceny Španělska z mistrovství světa, a tak šampionát čítal jen 14 podniků. Body si připisovalo prvních 6 jezdců v cíli systémem 9, 6, 4, 3, 2, 1. Do konečného pořadí se započítávalo jen 5 nejlepších výsledků z první i druhé poloviny šampionátu. Do Poháru konstruktérů se sčítaly body získané oběma oficiálně přihlášenými jezdci jednotlivých týmů a započítávaly se všechny výsledky.

[Nekolny Rostislav]

1 závod
13.leden 1980 GP Argentiny-Buenos Aires

[Nekolny Rostislav]

pole pozitions Jones čas 1.44,17
první startovní řada
Jones-Williams,Laffite-Ligier

[Nekolny Rostislav]

nejrychlejší kolo
Jones čas 1:50,45

[Nekolny Rostislav]

1 místo:A.Jones-Williams FW07
2 místo:N.Piquet-Brabham BT49
3 místo:K.Rosberg-Fittipaldi F7

4 místo:D.Daly-Tyrrell 009
5 místo:B.Giacomelli-Alfa Romeo 179
6 místo:A.Prost-McLaren M29B

[Nekolny Rostislav]

foto

[Nekolny Rostislav]

V kvalifikaci na úvodní Velkou cenu Argentiny v Buenos Aires navázal Jones na své výkony z konce roku 1979, když triumfoval před Laffitem, Pironim a Piquetem. Nováček Alain Prost se kvalifikoval jako dvanáctý a porazil dokonce i zkušeného týmového kolegu Watsona. Po startu závodu vyrazil Jones do vedení. Za Australanem následovali Piquet, Laffite a Andretti. Pilot Lotusu se záhy propadl a 4. pozici převzal Reutemann. Jonesovo vedení trvalo jen do 18. kola, kdy se Australanův Williams přehřál kvůli plastovému pytli, který mu ulpěl na chladiči. Po návštěvě svých mechaniků se Jones zařadil na 4. příčku za Laffitea, Piqueta a Villeneuvea. Pilot Ferrari se pod tlakem dopustil chyby, a tak se Jones posunul na 3. místo. Australan vzápětí zdolal i druhého Piqueta. Ve 30. kole se Jones vrátil do vedení před Laffitea. Francouze krátce po prohraném souboji o čelní pozici vyřadila porucha motoru. Na 2. místo se posunul Villeneuve, jenž předtím předjel Piqueta. Kanaďan ve 37. kole odpadl kvůli potížím s řízením. Jones si s bezpečným náskokem dojel pro vítězství před Piquetem. Na 3. pozici kroužil po odstoupení Villeneuvea Scheckter. Úřadujícího mistra světa 8 kol před cílem zastavila porucha motoru. Scheckterovu pozici převzal Rosberg, který společně s Piquetem poprvé vystoupil na stupně vítězů. Prost ve svojí premiérové velké ceně dorazil do cíle na bodované 6. příčce.

[Nekolny Rostislav]

2 závod
27.leden 1980 GP Brazílie-Interlagos

[Nekolny Rostislav]

pole pozitions Jabouille čas 2:21,40
první startovní řada
Jabouille-Renault,Pironi-Ligier

[Nekolny Rostislav]

nejrychlejší kolo
Arnoux čas 2:27,31

[Nekolny Rostislav]

1 místo:R.Arnoux-Renault RE20
2 místo:E.deAngelis-Lotus 81
3 místo:A.Jones-Williams FW07B

4 místo:D.Pironi-Ligier JS11/15
5 místo:A.Prost-McLaren M29B
6 místo:R.Patrese -Arrows A3

[Nekolny Rostislav]

foto