Musso Luigi (1924-1958)

[Nekolny Rostislav]

modely vozů-5
1958
Ferrari D246

[Nekolny Rostislav]

počet vítězství-1
Argentina 1x 1956

[Nekolny Rostislav]

nejrychlejší kolo-1
Francie 1x 1957

[Nekolny Rostislav]

stupně vítězů-7

1 místo-1
Argentina 1x 1956

2 místo-5
Španělsko 1x 1954
Francie 1x 1957
V.Británie 1x 1957
Argentina 1x 1958
Monako 1x 1958

3 místo-1
Holandsko 1x 1955

[Nekolny Rostislav]

podpis

[Nekolny Rostislav]

trosky vozu po nehodě

[Nekolny Rostislav]

poslední rozloučení

[Nekolny Rostislav]

foto

[Nekolny Rostislav]

poslední odpočinek
Cimitero Monumentale di Verona
Verona
Provincia di Verona
Veneto, Italy

[Achard]

Luigi Musso

[Achard]

autogram

[Nekolny Rostislav]

1957 Francia - XXIII Grand Prix de Reims

[Achard]

Tragické nehody #4: Luigi Musso

[Achard]

Jezdecká licence

[alfa]

Nehody, které změnily svět F1: Smrtelná 50. léta

Luigi Musso
Luigi Musso se narodil v hlavním městě Itálie 29. července 1924. Měl čtyři starší bratry a jeho otec Domenico byl zámožný italský diplomat, který dětem po své smrti v roce 1940 odkázal jmění. Jeho dva bratři Luciano a Giuseppe se taktéž oddávali závodění a Luigimu před získáním řidičského průkazu nechtěli půjčit závodní vůz. Luigi si ale koupil vlastní vůz a v roce 1950 s ním začal závodit. V roce 1953 se s vozem Maserati A6GCS zúčastnil závodu Mille Miglia, který sice nedokončil, ale jeho talentu si všiml tým Maserati a nabídl mu účast v jiných závodech. Stal se mistrem Itálie ve dvoulitrových sportovních vozech a získal vítězství v závodech do vrchu a na okruzích.
Debut ve formuli 1 si odbyl v září téhož roku. O rok později pokračoval s Maserati ve formuli 1 i v závodech na dlouhou vzdálenost, několik z nich i vyhrál. Kvůli účasti v jiných závodech se v sezóně 1954 objevil pouze ve dvou velkých cenách. V další sezóně se dostal na pódium, když ve Velké ceně Nizozemska skončil třetí a úspěchy slavil i v nemistrovských velkých cenách.
Na konci sezóny přešel do Scuderie Ferrari, kde ho v roce 1956 čekal skvělý debut. Společně s Juanem Manuelem Fangiem vyhrál Velkou cenu Argentiny, ale jeho sezóna byla kvůli nehodě v závodě na 1000 km na Nürburgiringu přerušena. Zlomil si ruku a nastoupil až do Velké ceny Německa, z ní ale musel odstoupit. U Ferrari zůstal i v sezóně 1957, a ta byla jeho nejúspěšnější – celkově skončil třetí a několikrát skončil na pódiu. Jelikož se Eugenio Castellotti zabil při testování v Modeně, byl posledním klasifikovaným italským pilotem na roštu. Začala se také projevovat jeho rivalita s Peterem Collinsem a Maxem Hawthornem, kteří stejně jako on, závodili za Ferrari v sezóně 1958. Jejich rivalita je nutila více riskovat a Musso se doslechl, že britští piloti mezi sebou měli již zmiňovanou dohodu.
6. července 1958 se konala Velká cena Francie v Remeši a Musso startoval z druhé pozice za Hawthornem. Potřeboval vyhrát více než kdy jindy, protože by mu výhra mohla pomoct vyřešit dluhy z hazardních her. V úseku Courbe du Calvaire náháněl Hawthorna, jenže jel moc rychle a narazil do obrubníku. Vůz se odrazil, vyletěl do vzduchu a poté se saltem zřítil do pole. Mussovo tělo celou dobu poletovalo nad vozem. I přes hrůzostrašnou nehodu nebyl mrtev na místě, ale stále dýchal. Zemřel po převezení do nemocnice v Remeši.