Bravo F1 (1993)

Moderátoři: V.I.P., TOP10

Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
Achard
19 vítězství
19 vítězství
Příspěvky: 19679
Registrován: 13 lis 2006, 17:55
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Bravo F1 (1993)

#1 Příspěvek od Achard » 09 črc 2020, 15:55

Bravo F1

Bravo F1 – španělská snaha na vlastní tým formule 1 skončila po smrti majitele stáje

Vzpomínáte si na stáj Andrea Moda? Údajně nejhorší tým formule 1, který měl ilegální vozy a jehož šéf byl zatčený přímo na okruhu? Tak právě z něho měl být vytvořen tým Bravo F1.
Projekt španělské stáje začal v polovině roku 1992 pod dohledem Jeana-Pierra Mosniera a bývalého pilota formule 1 Adriána Campose. Prvním oznámeným pilotem byl Španěl Jordi Gené. Role dvojky zůstává dodnes nejasná, ale jednalo se například s Nicolou Larinim, Lucou Badoerem, Pedro de la Rosou nebo s Damonem Hillem. Gené byl dokonce oficiálně prezentován s modelem monopostu Bravo F1, ale to bylo vše.
Monopost byl vytvořen na základech S921 s motorem Judd V8. I když byla Andrea Moda zpochybňována pro malý rozpočet, tak Bravo F1 měl mít ještě méně peněz. Monopost Bravo S931 byl přesto zkonstruován, ale ještě v prosinci dostal od FIA stopku, protože neprošel nárazovými testy.
Tým byl přesto přihlášený na rošt sezony 1993, bohužel předčasné úmrtí Mosniera projekt ovlivnilo. I když se stáj snažila dále vyvíjet a přestavět monopost, tak finance zkrátka nebyly. Na konci roku to Bravo F1 vzdalo s plány a do formule 1 se tak nikdy nedostalo.
Přílohy
BravoTeamLaunchJordiGene.jpg
ObrázekObrázekObrázekObrázek Obrázek ObrázekObrázek Obrázek

Uživatelský avatar
alfa
9 vítězství
9 vítězství
Příspěvky: 9099
Registrován: 22 led 2008, 11:08

Re: Bravo F1 (1993)

#2 Příspěvek od alfa » 09 led 2022, 12:26

Na základě zahraničních materiálů jsem připravil tuto informaci o Bravo F1.
Omlouvám se za kostrbatý překlad.


BRAVO S931 JUDD - 1993

Na úsvitu 90. let zažil svět Formule 1 explozi soukromých vstupů. Odložením komplikovaných a nesmírně drahých turbomotorů ve prospěch relativně jednoduchých 3,5 litrových atmosférických motorů se otevřely dveře menším zájemcům o tento sport. Díky této změně se F1 vrátila k filozofii „stavebnic“ ze 70. let: vyrobit podvozek, pronajmout si motor Cosworth, převodovku Hewland, přidat k němu nějaká křídla a jede se.

Nárůst počtu týmů výrazně převýšil počet míst na startovním roštu, což si vynutilo vznik předkvalifikace. Ta se stala nelítostným bojem pro začínající týmy, které doufaly, že se alespoň dostanou na startovní rošt. Jedním z týmů, který chtěl vstoupit do Formule 1 byla i Escuderia Bravo F1 España, zkrácená na Bravo F1, aby to pro zahraniční reportéry nebylo tak složité.
V čele stál bývalý manažer týmu Lola F3000 Jean-Frabcncois Mosnier a bývalý jezdec F1 Adrian Campos. Cílem bylo stát se vůbec prvním španělským týmem Formule 1. A to i přesto, že většina personálu byli Britové a tým byl ve skutečnosti registrován na základě britské licence. Důvod pro to byl podle Mosniera velmi jednoduchý: „Vybral jsem si Španělsko, protože tato země nemá nic podobného, a proto to bylo ideální pro získávání podpory. V Británii a Itálii je příliš mnoho týmů. I když budeme sídlit ve Španělsku, většina personálu budou Britové.“
Navzdory financování od konsorcia nadšených španělských obchodníků, španělské společnosti ElMondo a určité menší podpoře ze strany vlády, činil rozpočet Brava pouhé 3 miliony dolarů. Bylo jasné, že potřebovali pomoc zvenčí.

Protože si Mosnier a Campos nedokázali navrhnout vlastní auto, obrátili se na Nicka Wirtha ze Simtek Research. Wirth začínal ve sportu jako aerodynamik pro March Engineering, ale v roce 1989 se rozhodl založit vlastní společnost, kterou podporoval zakladatel March a budoucí prezident FIA Max Mosley.
Simtek za pouhý rok své existence získal významný kontrakt od BMW na vytvoření návrhu vozu F1. Wirth nezahálel, připravil S192. Je smutné, že BMW brzy poté z projektu vycouvalo a zanechalo Simteku téměř hotový, ale v podstatě nepoužitelný design. Jako cenu útěchy dala bavorská značka inženýrům Simteku práci v továrně M3 Sport Evolutions během sezóny 1991 DTM.

Nick Wirth, který se nespokojil s tím, že plány na vůz F1 zůstávají nevyužité, nakonec prodal práva na S192 kontroverznímu týmu Andrea Moda. Tým vedl nevyzpytatelný italský prodejce obuvi Andrea Sassetti. Po několika drobných úpravách bylo budoucí BMW připraveno jako Andrea Moda S921. Vůz se pod chaotickým vedením týmu ukázal jako obecně nekonkurenceschopný, přestože měl slušný design a byl vybaven výkonným motorem Judd GV V10. Brazilský veterán Roberto Moreno nakonec dovedl vůz k jedinému startu v Monaku, který skončil odstoupením po poruše motoru v 11. kole.
Protože vůz nikdy nedosáhl svého potenciálu v rukou šílence Sassettiho, Wirth toužil dát S192 třetí šanci s Bravo F1. V říjnu 1992 byly zahájeny práce na dvou exemplářích S931.
Nové vozy pochopitelně vycházely z principu S921. Navzdory tomu Nick Wirth rychle potvrdil, že vozy nesdílejí žádné mechanické součásti. Koneckonců, jakékoli spojení s ostudou Andrea Moda by potenciálně způsobilo špatnou pověst jeho společnosti.
Po koketování s Mugen-Honda, Hart, a dokonce i Lamborghini se ukázalo, že dodavatel motoru je stejný. Zajímavé však je, že motor Judd byl uváděn jako V8, což naznačuje, že si Bravo vybralo starší a slabší EV před GV V10.

Escuderia Bravo F1 España oznámila své plány vstoupit do sezóny 1993 v listopadu 1992. V tomto okamžiku však nebyl dokončen žádný podvozek, ani nebyli podepsáni žádní jezdci. Jean-Francois Mosnier si vyhlédl služby zkušeného Gabriele Tarquiniho, s nímž se setkal v italském šampionátu cestovních vozů. Bohužel se Ital místo toho upsal továrnímu týmu Alfa Romeo BTCC. Mosnier se bohužel nikdy nedočkal uskutečnění svého snu. Dva týdny po oznámení podlehl následkům vysoce agresivní varianty rakoviny. Jean-Francois Mosnier zemřel v pouhých 46 letech.
Mornierova smrt otřásla již tak křehkým týmem do základů, ale Adrian Campos a jeho investoři se rozhodli pokračovat bez ohledu na to. Po zvážení Nicoly Lariniho, Ivana Ariase, Lucy Badoera a dokonce Damona Hilla, tým v prosinci podepsal svého prvního jezdce: Jordiho Gené. Jako nadcházející španělský talent, který právě skončil pátý v F3000, se tento 22letý mladík dokonale hodil.
Repasované Bravo S931 už bohužel ne. Auto neprošlo povinnými nárazovými testy FIA. Vzhledem k tomu, že po Mosnierově smrti bylo peněz méně, než kdy jindy, tým nebyl schopen zaplatit další vývoj. Zvěsti o fúzi mezi Bravo F1 a ostatními bojujícími týmy, Larrousse a March, kolovaly od té doby, co se objevily zprávy o Mosnierově smrti, ale Adrian Campos se držel pevně. V lednu 1993 tým tvrdil, že rok stráví testováním svého vozu.
Vzhledem k tomu, že se plány F1 nerealizovaly, Bravo místo toho požádalo o vstup do sezóny 1993 International Formule 3000, jezdcem měl být J. Gené a s podvozkem Reynard 92D. I tento projekt se ale neuskutečnil. Mezitím se to, co zbylo z Escuderia Bravo F1 España, rychle rozpadlo. Zbytky nakonec sebral Nick Wirth, který okamžitě začal pracovat na dalším vývoji tehdy tři roky starého designu BMW.
Tato čtvrtá verze S192 měla zajímavé aerodynamické kryty předního zavěšení a zvednutou příď ve stylu Benettonu. Oba prvky však zmizely, když přišel čas na vytvoření konečné verze. Bez kapotáže a se svěšeným, mnohem nižším nosem byl Simtek S941 konečně připraven závodit.

Zakladatel Adrian Campos po debaklu Bravo F1 založil Campos Racing a ujal se španělské naděje F1 jménem Fernando Alonso. Kromě role Alonsova manažera, Campos zůstal relativně daleko od světa Formule 1 téměř dvě desetiletí. Touha založit první španělský tým F1 však byla stále velmi živá.
V roce 2009 začal připravovat svůj druhý pokus, když Formule 1 uvolnila své vstupní procedury. Pro rok 2010 bylo jeho cílem zahájit sezónu F1 jako šéf týmu Campos Meta 1. Tento projekt nakonec převzal tým HRT, který ho dovedl do Formule 1, i když jen krátce.
Přílohy
Bravo F1 Team 1993.jpg
Obrázek ObrázekObrázekObrázekObrázek Obrázek Obrázek

Odpovědět

Zpět na „Nerealizované týmy (vozy)“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host