Vítěz, který první neprojel cílem

[Achard]

Odsunutí (diskvalifikace) z prvního místa v cíli:
J.Hunt - Anglie 1976, vítězem N.Lauda (diskvalifikace)
M.Andretti - Itálie 1978, vítězem N.Lauda (penalizace)
D.Pironi - Kanada 1980, vítězem A.Jones (penalizace)
N.Piquet - Brazílie 1982, vítěz A.Prost (diskvalifikace)
A.Prost - San Marino 1985, vítěz E. de Angelis (diskvalifikace)
N. Piquet - Mexiko 1987, vitez N. Mansell diky součtu času z obou části závodu
A.Senna – Japonsko 1989, vítěz A.Nannini (diskvalifikace)
G. Berger - Kanada 1990, vitez A. Senna (penalizace)
M.Schumacher - Belgie 1994, vítěz D.Hill (diskvalifikace)
L.Hamilton - Belgie 2008, vítěz F.Massa (penalizace)
S.Vettel - Kanada 2019, vítěz L.Hamilton (penalizace)

Střídání jezdců za volantem:
V padesátých letech bylo povoleno střídání jezdců ve voze, vítězem se tedy stál i jezdec, který s vozem jel, ale neprojel cílem
L. Fagioli - Francie 1951, cílem projel Juan Manuel Fangio
L. Musso - Argentiny 1956, cílem projel Juan Manuel Fangio
T. Brooks – Británie 1957, cílem projel Stirling Moss

Za vítěze byl vyhlášen jiný jezdec, než měl:
K.Raikkonen – Brazílie 2003, vítěz G.Fisichella (chybně stanoven vítěz po přerušení závodu)

[showstall]

1975 - VC Velké Británie - vítěz Emerson Fittipaldi - závod byl pro déšť předčasně ukončen v 56. z plánovaných 67. kol. Fittipaldi byl zrovna v boxech a na trati se hromadily vraky vozů.

http://www.youtube.com/watch?v=h9mXWqLjGd8

1998 - VC Velké Británie - vítěz Michael Schumacher - odpykal si penalizaci Stop and GO "předjížděl pod žlutou vlajkou Fisichellu" v posledním kole projetím boxy. Prohřešku se dopustil v předposledním kole, a tak trest odbyl v posledním. Cílem projel první Hakkinen, ale vítěz byl Schumacher, který cílovou pásku protnul v boxech dříve.

http://www.youtube.com/watch?v=efZUyhATNTo

[Achard]

Den, kdy byl poprvé diskvalifikován vítěz Grand Prix

[Achard]

E.Fittipaldi - Kanada 1973, vítěz P.Revson (nasazení safety caru)

Velká cena Kanady v roce 1973 přinesla historický milník. V závodě byl poprvé v historii formule 1 nasazen safety car.
Závod kromě deště ovlivnila zejména nehoda mezi Scheckterem a Cevertem. Na trať vyrazily sanitky a odtahový vůz. Kvůli tomu vyjel na trať také safety car (Porsche 914).
Ve stejnou dobu byli vedoucí jezdci Fittipaldi se Stewartem v boxech. Safety car čekal na ně a ostatní jezdce pouštěl před sebe. Tři z nich (Beltoise, Oliver a Revson) se tím fakticky dostali do vedení s náskokem téměř jednoho kola.
Před Fittipaldiho a Stewarta se dostal Howden Ganley, kterého safety car odchytil jako prvního. Hodně lidí se domnívalo, že právě tato skupinka vede závod. Ganley nebyl na jejím čele dlouho. Fittipaldi a Stewart šli později před něj.
Za nimi (reálně před nimi) se odehrával boj, ze kterého vyšel nakonec po soubojích a technických problémech Olivera vítězně Peter Revson s vozem stáje McLaren.
Fittipaldi předjel ke konci závodu Beltoise a Olivera. Domníval se, že jim dává kolo a totéž by platilo pro Revsona, kdyby ho dojel. To se nestalo, ale na nadělování kol se ve F1 nahraje...Fittipaldi projel cílem na prvním místě a Lotus mohl slavit vítězství.
Jenomže neslavil. Šachovnicový prapor nezavlál. To se stalo až o značné desítky sekund později, když cílem projela skupinka Ganley, Hailwood, Revson a Hunt.
Ganley se domníval, že vítězem je on, ale skutečným lídrem závodu a vyhlášeným vítězem byl Peter Revson. Fittipaldi skončil druhý se ztrátou 32,7 s a Ganley skončil až šestý.

[showstall]

Vettel není první. O vítězství přišli i Räikkönen, Schumacher, Senna nebo Prost
Sebastian Vettel dostal ještě v průběhu Grand Prix Kanady 2019 penalizaci pěti sekund. Cílem sice projel první, ale vítězství bral Lewis Hamilton. Je to konec F1? Není. Podobné příběhy psala F1 vždy...

Vettel není první...
Sebastian Vettel projel v Kanadě cílem jako první, ale už v té době měl na kontě pětisekundovou penalizaci, takže vyhrál Lewis Hamilton.
O vítězství přišli v minulosti také jiní jezdci. Mnohdy šlo o podstatně kontroverznější a někdy až špinavé případy. Hned třikrát se tak stalo v Kanadě.
Jezdec přišel o vítězství ve zhruba 1 % grand prix formule 1. Šlo o diskvalifikace kvůli porušení technických pravidel, ulité starty a někdy o hodně šílené důvody. Podívejte se na jednotlivé případy.
GP Belgie 2008: Lewis Hamilton → Felipe Massa
Prvnním v cíli závodu byl sice Lewis Hamilton, ale ten nakonec dostal penalizaci 25 sekund (odpovídá průjezdu boxy) za to, že si zkrátil šikanu při souboji s Räikkönenem. Brit sice pozici vrátil, ale Räikkönena hned zase předjel.
Hamilton po penalizaci skončil třetí za Massou a Heidfeldem.
McLaren se chtěl proti penalizaci odvolat, ale to bylo podle FIA nepřípustné.
GP Brazílie 2003: Kimi Räikkönen → Giancarlo Fisichella
Divokou Velkou cenu Brazílie ukončily červené vlajky po nehodě Webbera a Alonsa, který vletěl do trosek Australanova vozu. Po závodě nebylo zcela jasné, ze kterého kola závodu se má vzít konečné pořadí a jestli závod vyhrál Fisichella (jehož vůz pak v pit lane začal navíc hořet), nebo Räikkönen. Vítězství bylo přiděleno Finovi.
Později se ukázalo, že Fisichella načal 56. kolo závodu před tím, než zavlály červené vlajky. Výsledky závodu tak měly být stanoveny podle pořadí v 54. kole a ne v 56.
O dva týdny později v Imole předali Räikkönen a McLaren trofeje Fisichellovi a Jordanu.
GP Belgie 1994: Michael Schumacher → Damon Hill
Michael Schumacher vyhrál Velkou cenu Belgie 1994. Po závodě se ale zjistilo, že deska na spodní straně jeho benettonu má větší opotřebení, než je povolený 1 mm. Pravidlo bylo zavedeno jen o dva závody dříve, aby týmy zvýšily světlou výšku a snížil se vliv tzv. ground effectu.
Tým argumentoval, že za opotřebením byly hodiny Schumachera v 19. kole, ale nepomohlo to. Schumacher byl diskvalifikován, závod vyhrál Hill.
GP Kanady 1990: Gerhard Berger → Ayrton Senna
Sebastian Vettel rozhodně není první, kdo přišel o vítězství v Kanadě na okruhu Gillese Villeneuva. V roce 1990 projel cílem jako první Gerhard Berger. Později ale dostal minutovou penalizaci za ulitý start a spadl na čtvrté místo s téměř 15 sekundovou ztrátou na „nového“ vítěze Ayrtona Sennu.
GP Japonska 1989: Ayrton Senna → Alessandro Nannini
Jedna z nejslavnějších grand prix v historii formule 1, ve které došlo ke kolizi jezdců McLarenu.
Pro Prosta závod skončil, Ayrton Senna byl ze závodu později diskvalifikován. Přísný trest nesouvisel s nehodou. Brazilec byl diskvalifikován kvůli zkrácení tratě. Senna samozřejmě zkrácením tratě nezískal žádnou výhodu. Na místě nehody naopak ztratil desítky sekund. McLaren se proti rozhodnutí odvolal, ale Senna pak v odvolacím řízení dostal ještě pokutu a byl označen za „nebezpečného jezdce“.
Senna se domníval, že penalizace byla úmyslná a stál za ní tehdejší francouzský šéf FIA.
GP Mexika 1987: Nelson Piquet → Nigel Mansell
Nelson Piquet sice v Mexiku viděl šachovnicový prapor jako první, ale vyhrál Nigel Mansell. Závod byl tehdy rozdělen do dvou částí (30 a 33 kol) kvůli nehodě Dereka Warwicka. Konečné výsledky pak byly kombinací výsledků obou částí závodu. Mansellův kombinovaný čas byl o 26 sekund rychlejší než ten Piquetův.
GP San Marina 1985: Alain Prost → Elio de Angelis
Závod sice vyhrál Alain Prost, ale nakonec byl diskvalifikován kvůli porušení technických pravidel. V závodě měla řada jezdců problém s množstvím paliva. Prost odstavil svůj vůz kousek za cílovou čárou. Jeho vůz byl při převážení o 2 kg lehčí, než dovolovala pravidla.
Už tehdy si mimochodem jezdci stěžovali, že kvůli pravidlům musí šetřit palivo a není to tak „opravdové závodění.“
GP Brazílie 1982: Nelson Piquet → Alain Prost
Velkou cenu Brazílie na okruhu Jacarepaguá vyhrál Nelson Piquet, Keke Rosberg skončil druhý. Oba však byli kvůli nízké hmotnosti diskvalifikováni a závod vyhrál Alain Prost.
Problém byl s nádržemi vody, které měly údajně sloužit k ochlazování brzd. Během závodu se zhruba 26 litrů vody postupně odpařovalo. Následně byla voda opět doplněna, aby vůz přešel přejímkou.
Diskvalifikace se stala jednou z rozbušek slavné války mezi FISA a FOCA. Týmy z FOCA bojkotovaly Grand Prix San Marina.
GP Kanady 1980: Didier Pironi → Alan Jones
Cílem závodu projel jako první Didier Pironi, který ale dostal za ulitý start penalizaci 60 sekund, takže nakonec skončil třetí za Jonesem a Reutemannem.
GP Itálie 1978: Mario Andretti → Niki Lauda
Jedna z velkých cen, která se do historie zapsala černým písmem. Startér závodu byl netrpělivý a odstartoval velkou cenu dříve, než všechny vozy zastavily. Vznikl zmatek, došlo ke kolizím, při kterých se těžce zranil Ronnie Peterson. Na následky zranění o den později zemřel.
Závod byl restartován o tři hodiny později. Vzhledem ke zhoršujícím se světelným podmínkám byl nakonec zkrácen.
Cílem závodu projel první Andretti před Villeneuvem. Oba však dostali minutovou penalizaci za ulitý start, které je odsunuly na šesté a sedmé místo. Závod vyhrál Lauda.
Mimochodem, dnes by trest za ulitý start přišel pravděpodobně už v průběhu závodu a znamenal by průjezd boxy. Pokud by se na to přišlo po závodě, pak by jezdec dostal ekvivalentní časový trest (20, 25 sekund).
GP Velké Británie 1976: James Hunt → Niki Lauda
Na startu došlo ke kontaktu mezi oběma ferrari Nikiho Laudy a Claye Regazzoniho. Zatímco Lauda pokračoval, Regazzoniho vůz se roztočil a došlo ke kontaktu s vozy Hunta a Laffita. Závod byl kvůli nepřehlednosti zastaven červenou vlajkou.
Z místa nehody odjeli Regazzoni a Hunt. Vozy se pak po dojetí kola seřadily na startovní rovince. Ředitelství závodu rozhodlo, že k opakovanému startu pustí jen ty, kteří dojeli první kolo. Hunt si to po nehodě vzal přes pomocné komunikace do boxů. Mechanikům se nakonec vůz (poškozeno bylo především zadní zavěšení) podařilo včas opravit, takže Hunt mohl opět odstartovat. Podobně na tom byli také dva další účastnici kolize, kteří ale využili náhradních vozů.
Niki Lauda vedl prvních 45 kol závodu, ale poté ho postihly problémy s převodovkou a na první pozici se dostal James Hunt, který byl také první v cíli.
Ihned po závodě podaly týmy Ferrari, Tyrrell a Copersucar protest. Hunt totiž nedokončil první kolo (neprojel cílovou čárou). Stewardi řešili situaci tři hodiny a nakonec Hunta potvrdili jako vítěze grand prix.
Ferrari ale popohnalo věc k odvolacímu soudu, který zasedl na konci září (dva měsíce po závodě) a Hunta nakonec ze závodu diskvalifikoval.
GP Kanady 1973: Emerson Fittipaldi → Peter Revson
Opět Kanada a velká cena, u které bychom mohli napsat titulek „když si myslíš, že vedeš, ale jsi vedle jak ta jedle“. Velká cena v roce 1973 přinesla historický milník. V závodě byl poprvé v historii formule 1 nasazen safety car.
Závod kromě deště ovlivnila zejména nehoda mezi Scheckterem a Cevertem. Na trať vyrazily sanitky a odtahový vůz. Kvůli tomu vyjel na trať také safety car (Porsche 914).
Ve stejnou dobu byli vedoucí jezdci Fittipaldi se Stewartem v boxech. Safety car čekal na ně a ostatní jezdce pouštěl před sebe. Tři z nich (Beltoise, Oliver a Revson) se tím fakticky dostali do vedení s náskokem téměř jednoho kola.
Před Fittipaldiho a Stewarta se dostal Howden Ganley, kterého safety car odchytil jako prvního. Spousta lidí se domnívala, že právě tato skupinka vede závod. Ganley nebyl na jejím čele dlouho. Fittipaldi a Stewart šli později před něj.
Za nimi (reálně před nimi) se odehrával boj, ze kterého vyšal nakonec po soubojích a technických problémech vítězně Olivera Peter Revson s vozem stáje McLaren.
Fittipaldi předjel ke konci závodu Beltoise a Olivera. Domníval se, že jim dává kolo a totéž by platilo pro Revsona, kdyby ho dojel. To se nestalo, ale na nadělování kol se ve F1 nahraje...Fittipaldi projel cílem na prvním místě a Lotus mohl slavit vítězství.
Jenomže neslavil. Šachovnicový prapor nezavlál. To se stalo až o značné desítky sekund později, když cílem projela skupinka Ganley, Hailwood, Revson a Hunt.
Ganley se domníval, že vítězem je on, ale skutečným lídrem závodu a vyhlášeným vítězem byl Peter Revson. Fittipaldi skončil druhý se ztrátou 32,7 s a Ganley skončil až šestý.