Roky a závody

[showstall]

Ve formuli 1 do roku 1958 platilo pravidlo, kdy se jezdci mohli střídat ve voze během Velké ceny. Pokud vůz řízený dvěma, nebo třemi jezdci získal body, jezdci se o ně dělili. Bez ohledu na to, kdo kolik kol absolvoval, podmínkou bylo odjet dostatečný počet kilometrů. Od roku 1958 jsou body pouze pro jezdce, který odjede závod celý. Délka závodu se zkrátila na 300 km a jako palivo byl zaveden letecký benzín.

Bodový systém v letech 1950 až 1959 byl (8-6-4-3-2) a 1 bod za nejrychlejší kolo. Nejrychlejší kolo se také dělilo mezi jezdce, pokud zajeli identický čas. Kuriozitou byla GP Velké Británie 1954, kdy čas 1:50 zajelo celkem sedm jezdců. Dělili si tedy sedminu bodu – 0,14.

[showstall]

Velká Británie 1950, první závod v historii závodů formule 1, který sledovala také královská rodina. Zde se o vůz podělili čtyři jezdci, dva na Maserati dva na voze značky ERA. Zajímavostí je, že zde nestartovaly vozy z Maranella, ani jedno Ferrari mezi jednadvaceti monoposty. Body se v této GP dělit nemusely. Rolt odkroužil 3 kola a odstoupil pro poruchu převodovky, Walker odjel pouhá dvě kola. Jezdci Maserati si vedli poměrně dobře. Do cíle dojeli na desátém místě se ztrátou šesti kol (ze 70), z nichž Fry absolvoval 45 kol a Shawe-Taylor zbylých devatenáct.

č., jezdec,nár., tým,podvozek,motor,pneu.

9,Peter Walker,GBR,Peter Walker,ERA typ E,ERA L6C - 1.5c,Dunlop
9,Tony Rolt,GBR,Peter Walker,ERA typ E,ERA L6C - 1.5c,Dunlop

10,Joe Fry,GBR,Joe Fry ,Maserati 4CL,Maserati 4CLT L4 - 1.5c,Dunlop
10,Brian Shawe-Taylor,GBR,Joe Fry,Maserati 4CL,Maserati 4CLT L4 - 1.5c,Dunlop

Tým Alfa Romeo měl v záloze ještě třetího jezdce, který se měl dělit o vůz s Luigi Fagiollim. Gianbattista Guidotti zůstal v pozici třetího jezdce, ale do závodu se nezapojil. Stejnou úlohu plnil i ve Švýcarsku 1951.

[showstall]

Monako 1950, druhý závod v ročníku žádné dělení o vůz nezaznamenal.

[showstall]

Dalším v pořadí byla Indianapolis 500, kde střídali závodníci třech vozů. Také se zde poprvé dělily body za získání pátého místa. Joie Chitwood a Tony Bettenhausen si rozdělili dvoubodový zisk. Oba tak obsadili v konečném pořadí dvacáté místo s jedním bodem. Tony Bettenhausen se kvalifikoval na osmém místě s Deidt Offenhauser (st.č.14), Chitwood s Kurtis Kraft Offenhauser (st.č.17) na devátém. V závodě Bettenhausen odstoupil se svým Deidt-em ve 30 kole pro poruchu řízení. V 83 kole převzal Chitwoodův KK 2000 a odkroužil s ním 54 kol. Do cíle dorazili se 136 koly ze 138 kol, protože závod byl pro déšť ukončen. Další, kdo změnil značku v závodě, byl Fred Agabashian. Odstartoval na KK3000 (st.č.28) s motorem Offenhauser, ze kterého po 30 kolech začal unikal olej a závod dokončil na Maserati. Do závodu se kvalifikoval na druhém místě, zatímco Banks by až 21. Ve 112 kole odstoupili pro mechanickou závadu a Fred si připsal dalších 41 kol. Třetí dvojicí, která se v samotném závodě představila, byli Bayliss Levrett a Bill Cantrell. Tentokrát jezdci jednoho týmu, od začátku určený pro střídání. Ve 108 kole je vyřadil tlak oleje. Bohužel pro Cantrella to znamenalo, že se svezl pouze ve třech kolech. Mezi nekvalifikovanými jezdci bylo ještě dalších osm dvojic.

č.,jezdec,nár.,tým,podvozek,motor,pneu.

17,Joie Chitwood,USA,Ervin Wolfe,Kurtis Kraft,Offenhauser L4 - 4,5c,Firestone
17,Tony Bettenhausen,USA,Ervin Wolfe,Kurtis Kraft,Offenhauser L4 - 4,5c,Firestone

12,Henry Banks,USA,Indianapolis Race Cars,Maserati 8CTF,Offenhauser L4 - 3.0c,Firestone
12,Fred Agabashian,USA,Indianapolis Race Cars,Maserati 8CTF,Offenhauser L4 - 3.0c,Firestone

24,Bayliss Levrett,USA,Richard Palmer,Adams,Offenhauser L4 - 4.5c,Firestone
24,Bill Cantrell,USA,Richard Palmer,Adams,Offenhauser L4 - 4.5c,Firestone

[showstall]

Ve Švýcarsku 1950 v týmu Scuderia Achille Varzi zaskočil Nello Pagani za zraněného Jose Froilana Gonzaleze. Zraněn byl po GP Monaka také druhý jezdec Alfredo Pian, nejednalo se o střídavý závod. Motocyklový šampión Pagani ve svém jediném startu v MS dokončil na sedmém místě se ztrátou tří kol.

[showstall]

V Belgii 1950 se představilo pouze 14 jezdců, takže dělení se o vůz nebylo třeba.

[showstall]

Francie 1950 nám představila dvě dvojičky ve vozech Talbot. Vůz (st.č.16) pilotovaný 30 kol Philippem Etancelinem a 29 kol Eugène Chaboudem dokončil se ztrátou 5 kol na pátém místě. Jezdci si mezi sebe rozdělili jeden bod. Druhou dvojici tvořili Charles Pozzi se soukromým Talbotem, kterého po 28 kolech vystřídal Louis Rosier z továrního týmu Automobiles Talbot-Darracq SA. Sám odkroužil také 28 kol a dokončil na šestém místě za předchozí dvojicí. V týmu Scuderia Ambrosiana byl jako třetí jezdec David Murray, ale vůz pro něj určený David Hampshire odstavil v šestém kole pro poruchu motoru.

č.,jezdec,nár.,tým,podvozek,motor,pneu.

16,Philippe Etancelin,FRA,Philippe Etancelin,Talbot Lago T26C-DA,Talbot 23CV L6 - 4.5c,Dunlop
16,Eugène Chaboud,FRA,Philippe Etancelin,Talbot Lago T26C-DA,Talbot 23CV L6 - 4.5c,Dunlop

26,Charles Pozzi,FRA,Charles Pozzi,Talbot Lago T26C,Talbot 23CV L6 - 4.5c,Dunlop
26,Louis Rosier,FRA,Charles Pozzi,Talbot Lago T26C,Talbot 23CV L6 - 4.5c,Dunlop

[showstall]

V Itálii 1950, posledním závodu roku se nám představila dvojice na jednom voze poprvé na pódiovém umístění. Zásluhou jezdců Ferrari, když Dorino Serafini, který přešel z motocyklů na automobily, přenechal svůj vůz Albertu Ascarimu po 47 kolech. Jeho Ferrari (st.č.16) zradil ve 21 kole motor. V náhradním voze dokončil na druhém místě poté, co odkroužil ještě 33 kol. Serafini zaznamenal v jediné GP hned bodový zisk, krom toho se kvalifikoval na šestém místě v jednačtyřiceti letech. Druhou dvojici tvořil Piero Taruffi a Juan Manuel Fangio, který bojoval v té době o titul. Fangia ve 23 kole zradila převodovka jeho Alfy (st.č.18), a tak byl týmem do boxu povolán Taruffi, který odkroužil 25 kol. Fangio se ovšem z naděje na titul neradoval dlouho. Po devíti odjetých kolech ho zradil ventil v motoru. Zapsal alespoň jeden bod za nejrychlejší kolo.

č.,jezdec,nár.,tým,podvozek,motor,pneu.

48,Dorino Serafini ,ITA,Scuderia Ferrari,Ferrari 375,Ferrari 375 V12 - 4.5c,Pirelli
48,Alberto Ascari,ITA,Scuderia Ferrari,Ferrari 375,Ferrari 375 V12 - 4.5c,Pirelli

60,Piero Taruffi,ITA,SA Alfa Romeo,Alfa Romeo 158,Alfa Romeo 158 L8 - 1.5c,Pirelli
60,Juan Manuel Fangio,ARG,SA Alfa Romeo,Alfa Romeo 158,Alfa Romeo 158 L8 - 1.5c,Pirelli

[showstall]

Švýcarsko 1951 otevíralo nový ročník světového šampionátu. V závodu se nepředstavili žádní piloti, kteří by se dělili o sedačku formule. Tým Equipe Gordini (st.č.48) měl k dispozici vůz Simca Gordini T15 s motorem Gordini 15C - L4 - 1.5c, obutý na pneumatikách Englebert. Robert Manzon byl stažen týmem a Maurice Trintignant se nepřihlásil. Simca Gordini stáhla i ostatní své vozy z této GP.

[showstall]

Americká Indianapolis 500 v roce 1951 nabídla jen jedno střídání a to hned pódiové. Oba jezdci Jack McGrath a Manny Ayulo si v závodě připsali 100 kol a rozdělili se o 4 body. Žádný jiný pilot nesdílel své auto s dalším kolegou.

č.,jezdec,nár.,tým,podvozek,motor,pneu.

9,Jack McGrath,USA,Jack Hinkle,Kurtis Kraft 3000,Offenhauser L4 - 4.5c,Firestone
9,Manny Ayulo,USA,Jack Hinkle,Kurtis Kraft 3000,Offenhauser L4 - 4.5c,Firestone

[showstall]

Na další evropský závod, který hostila Belgie 1951, se dostavilo pouze 13 jezdců tří značek. Klasifikováni nebyli pouze čtyři piloti a o střídání nemůže být ani řeč.

[showstall]

Nejdelší závod do délky (601.832 km) v historii byla Francie 1951. Závod označený jako „GP Evropy“ měl i další prvenství. Poprvé vyhrál vůz, kde se jeho řidiči střídali. Luigi Fagioli a Juan Manuel Fangio dovezli Alfu na první pozici. Fangio měl problémy s magnetem a zastavil v boxu, kde tým nařídil výměnu s Fagiollim. Ten původní vůz Fangia (st.č.4) po 31 kolech dostrkal na 11-tou pozici se ztrátou 22 kol. Fangio získal o bod navíc za nejrychlejší kolo. Na druhé pozici dokončili závod piloti Ferrari, Jose Froilan Gonzalez a Alberto Ascari se ztrátou 58s. Ascari (st.č.12) odstavil své auto v 10 kole po poruše převodovky. Gonzalez odkroužil celých 42 kol, než předal vůz.

č.,jezdec,nár.,tým,podvozek,motor,pneu.

8,Luigi Fagioli,ITA,SA Alfa Romeo,Alfa Romeo 159,Alfa Rome 158 L8 - 1.5c,Pirelli
8,Juan Manuel Fangio,ARG,SA Alfa Romeo,Alfa Romeo 159,Alfa Rome 158 L8 - 1.5c,Pirelli

14,Jose Froilan Gonzalez,ARG,Scuderia Ferrari,Ferrari 375,Ferrari 375 V12 - 4.5c,Pirelli
14,Alberto Ascari,ITA,Scuderia Ferrari,Ferrari 375,Ferrari 375 V12 - 4.5c,Pirelli

po výměně vozu

4,Juan Manuel Fangio,ARG,SA Alfa Romeo,Alfa Romeo 159,Alfa Rome 158 L8 - 1.5c,Pirelli
4,Luigi Fagioli,ITA,SA Alfa Romeo,Alfa Romeo 159,Alfa Rome 158 L8 - 1.5c,Pirelli

[showstall]

Ve Velké Británii 1951 se opět nikdo nestřídal. Pouze Jose Froilan Gonzalez při zastávce v boxech chtěl předat vůz Ascarimu, ale ten ho poslal zpět na trať. Tím se Gonzalez stal prvním vítězem značky Ferrari, včetně zajetého poleposition.

[showstall]

Následující Velká cena Německa 1951 také nepřinesla žádné střídání ve vozech. Zajímavostí je, že vozy měly startovní čísla od č.77 do č.97 a Ferrari podruhé za sebou zvítězilo. Tentokrát díky Ascarimu, který zajel i poleposition.

[showstall]

Předposlední závod Itálie 1951 opět zaznamenal pódiové umístění „střídačů“. Giuseppe Farina (st.č.34) odstavil svou Alfu v šestém kole. Poté převzal auto od Bonetta. Ten za 29 kol získal 2 body, Farina měl jeden navíc za nejrychlejší kolo. Další dvojici u Alfy mohli tvořit Graffenried a Sanesi, ale ten byl zraněný. Tým BRM s dvojicí Ken Richardson (neměl správnou licenci) a Hans Stuck (porucha motoru v tréninku) se závodu neúčastnil.

č.,jezdec,nár.,tým,podvozek,motor,pneu.

40,Felice Bonetto,ITA,SA Alfa Romeo,Alfa Romeo 159,Alfa Rome 158 L8 - 1.5c,Pirelli
40,Giuseppe Farina,ARG,SA Alfa Romeo,Alfa Romeo 159,Alfa Rome 158 L8 - 1.5c,Pirelli