sezona 1963

[Nekolny Rostislav]

Velká Británie
K další Velké ceně se jezdci přesunuli na britské ostrovy na okruh Silverstone, kam se Formule 1 vrátila po dvou letech pauzy. Před domácím publikem se v nejlepším světle ukázal Jim Clark, když opět vybojoval první místo v kvalifikaci. Druhý byl Dan Gurney a třetí Graham Hill. Jako čtvrtý je v první řadě na startu doplnil Jack Brabham. Nadšený dav diváků se těšil na britského jezdce ve vedení závodu, ale rybník jim vypálily dva vozy Brabham s Američanem Gurneym a Australanem Brabhamem, na třetí místo se dostal další Australan McLaren, čtvrtý byl domácí Graham Hill a až pátý Clark. Jenže již ve čtvrtém kole byl Clark zpátky ve vedení závodu za mohutného povzbuzování domácího publika. V sedmém kole odstoupil McLaren pro poruchu motoru, z toho samého důvodu odstoupil ve dvacátém osmém kole i Jack Brabham a v šedesátém kole Dan Gurney. Jim Clark opět zvítězil a upevnil si tak vedení v šampionátu. Druhý skončil John Surtees s Ferrari, když v posledním kole předjel Grahama Hilla, kterému došlo palivo, a pomalu dojížděl do cíle. Hill nakonec skončil třetí.

[Nekolny Rostislav]

Německo
V kvalifikaci na Velkou cenu Německa na okruhu Nürburgring opět dominoval Jim Clark s Lotusem a získal Pole Position. Druhé místo vybojoval John Surtees s Ferrari a třetí Lorenzo Bandini s BRM. Po startu si vedení ohlídal Clark, ale měl problémy a do čela se dostal Ginther následován Surteesem. Ginther měl problémy s převodovkou a klesl až za Surteese, Clarka, Hilla a McLarena. Ve druhém kole těžce havaroval Willy Mairesse, když se svým Ferrari vyletěl v místě zvaném Flughplatz a zabil muže od záchranné služby. Sám utrpěl těžká zranění ramene, která pro něho znamenala konec závodní kariéry. Ve třetím kole odstoupil Graham Hill pro poruchu převodovky a o kolo později, na stejném místě jako Mairesse, těžce havaroval i Bruce McLaren, kterému selhalo řízení. V bezvědomí a se zraněním kolene byl převezen do nemocnice. Na čele zatím bojoval o vedení Clark se Surteesem, ale Clark začal mít problémy se zapalováním a proto musel zvolnit. V závodě zvítězil John Surtees s Ferrari, druhý skončil Jim Clark s Lotusem a třetí dojel Richie Ginther s BRM. Na čtvrtém místě dokončil domácí Gerhard Mitter se slabším vozem Porsche, to ale bylo proto, že většina silnějších soupeřů musela odstoupit.

[Nekolny Rostislav]

Itálie
Posledním evropským závodem byla Velká cena Itálie na okruhu v Monze. Závod byl plánovaný na celé délce okruhu včetně úseku s klopenými zatáčkami, ale v pátek odpoledne bylo rozhodnuto, že se závod odjede na zkrácené, 5,750 km dlouhé verzi okruhu, bez klopených zatáček. V sestavě došlo k několika změnám, Lorenzo Bandini nahradil ve voze Ferrari zraněného Willy Mairesse a na místo Bandiniho v týmu Scuderia Centro Sud nastoupil Ernesto Brambilla, starší bratr Vittoria Brambilly, který do F1 přišel až v roce 1974. V týmu Lotus nahradil Trevora Taylora Brit Mike Spence. Trevor Taylor byl zraněný po dramatické havárii v nemistrovské Velké ceně Středomoří. Taylor měl štěstí, protože z vozu vypadl, jeho vůz se po havárii rozpadl a začal hořet. V kvalifikaci na Velkou cenu Itálie se odehrála další vážná nehoda, Chris Amon havaroval s vozem Lola, ale naštěstí pro tohoto Novozélanďana si zranění, která utrpěl, vyžádala pauzu jen v příštím závodě. Pole Position vybojoval John Surtees s Ferrari, v první řadě ho doplnil Graham Hill s BRM. Ve druhé řadě na třetím místě startoval Jim Clark s Lotusem. Po startu všem odjeli Clark s Hillem, ale Surtees se na ně dotáhl a ve čtvrtém kole se ujal vedení. Clark si pohlídal druhou pozici a oba se začali vzdalovat třetímu Hillovi. V sedmnáctém kole musel Surtees odstoupit pro poruchu motoru a Clark se tak dostal do čela závodu. Problémy se spojkou měl Graham Hill a v šedesátém kole musel ze závodu odstoupit. Dan Gurney se dotáhl na vedoucího Clarka a svedl s ním vzrušující bitvu o vedení, která byla v šedesátém pátém kole ukončena poruchou přívodu paliva u Brabhamu Dana Gurneye, který musel také odstoupit. Jim Clark opět zvítězil, na druhém místě skončil Richie Ginther a třetí dojel Bruce McLaren. Po tomto závodě si Jim Clark předčasně zajistil zisk titulu mistra světa a tým Lotus Pohár konstruktérů.

[Nekolny Rostislav]

USA
Poté se celý kolotoč Formule 1 přesunul za moře na závod Velké ceny USA, který se jel na okruhu Watkins Glen. Při této Velké ceně debutoval v týmu Lotus Pedro Rodríguez a zraněného Chrise Amona nahradil ve voze Lola Masten Gregory. V kvalifikaci byl nejrychlejší Graham Hill s BRM, druhý byl Jim Clark s Lotusem. Start se nejlépe povedl Hillovi, zatímco Clark zůstal stát na startu kvůli problému s baterií. Než mu jí mechanici vyměnili, Clark se ocitl na konci startovního pole a závodníci již projížděli do svého druhého kola. Clark se ale přesto nevzdával. Na čele se usadil Graham Hill a za ním jeli Ginther, Surtees, Gurney, Maggs a Brabham. Surtees se během závodu dostal na druhou pozici a bojoval s Hillem o prvenství. V osmdesátém třetím kole musel pro poruchu motoru odstoupit a Graham Hill s BRM si tak dojel pro své druhé vítězství v této sezóně. Druhý skončil jeho týmový kolega Richie Ginther a třetí nakonec dojel bojovník Jim Clark s Lotusem se ztrátou jednoho kola, když v posledním kole předjel Jacka Brabhama, který měl problémy se zapalováním.

[Nekolny Rostislav]

Mexiko
O tři týdny později se konala Velká cena Mexika na okruhu u Mexico City. Jim Clark vybojoval první místo na startu, druhý byl John Surtees s Ferrari a třetí Graham Hill s BRM. Závod dokonale ovládl Jim Clark, který zvítězil o více než minutu a půl před druhým Jackem Brabhamem s vozem Brabham. Třetí skončil Richie Ginther s vozem BRM.

[Nekolny Rostislav]

JAR
Finále celé sezóny se konalo na africkém kontinentu. Byla jím Velká cena JAR na okruhu East London. Jim Clark opět zvítězil v kvalifikaci, druhý byl Jack Brabham a třetí Dan Gurney. Nejlépe odstartovali Clark a Surtees, na třetí pozici se skvěle dostal Taylor na kterého tlačili Gurney a Brabham. Ve čtyřicátém čtvrtém kole odstoupil Surtess pro problémy s motorem a v sedmdesátém prvním kole měl nehodu Jack Brabham. V závodě zvítězil Jim Clark s Lotusem, což bylo jeho sedmé vítězství v sezóně. Druhý skončil Dan Gurney s Brabhamem a třetí byl Graham Hill s BRM.
Jim Clark byl v sezóně 1963 nedostižný a již tři závody před koncem šampionátu si dokázal zajistit titul mistra světa. Stejně bezkonkurenční byl v tomto roce tým Lotus, který získal Pohár konstruktérů.