Bourdais Sebastien (1979)

[Achard]

Champ Car

[Achard]

autogram

[alfa]

Životopis na osobnosti.cz

[Nekolny Rostislav]

podpis

[Nekolny Rostislav]

Než byli v F-1

[alfa]

Deset současných hvězd, které se neprosadily ve Formuli 1

Trajektorii Francouzovy kariéry rozhodně nelze označit za nezajímavou. Je naopak velmi klikatá. Ke vstupu do Formule 1 měl velice blízko již v roce 2003. Sezonu předtím se totiž stal šampionem Formule 3000(titul ovšem získal až u "zeleného stolu", poté co byl z prvního místa v závodě na Hungaroringu diskvalifikován původní šampion, český závodník Tomáš Enge, který měl pozitivní test na THC a z čela šampionátu spadl až na třetí místo) a pro ročník 2003 byl horkým kandidátem na místo u stáje Arrows, která sezonu 2002 pro finanční problémy nedokončila, v sezoně 2003 se ovšem pokoušela o návrat do startovního pole královny motorsportu. FIA ale nakonec žádost britské stáje zamítla a Bourdais si tak prozatím musel na Formuli 1 nechat zajít chuť. Jeho novým působištěm se stala americká série CART, kde jej angažoval tým Newman-Haas Racing. "Za velkou louží" se Bourdais rozkoukal velmi rychle a svou debutovou sezonu zakončil na celkové čtvrté příčce se třemi prvenstvími. V následující sezoně, od které se šampionát přejmenoval na Champ Car, se rodákovi z Le Mans dařilo již o mnoho lépe. Tentokrát zvítězil hned v sedmi závodech a připsal si svůj první mistrovský titul, který dokázal zopakovat i v následujících třech letech 2005(6 vítězství),2006(7 vítězství) a 2007(8 vítězství). Jeho dominantní výkony v americké sérii zaujaly Red Bull, který se mu v roce 2008 rozhodl dát ve své juniorské stáji Toro Rosso první šanci ve Formuli 1, když jej angažoval po bok Sebastiana Vettela. Bourdaisovi bylo v té době již 29 let. Jeho debut, který absolvoval ve Velké ceně Austrálie 2008, nelze vyhodnotit jako neúspěšný. Do cíle závodu sice kvůli problémům s motorem nedojel, přesto byl ale klasifikován na sedmém místě, za které získal dva body. Další závody ovšem v jeho podání již tak úspěšné nebyly a další dva body si připsal až při Velké ceně Belgie na okruhu Spa-Francorchamps. Velkou šanci na další bodový zisk měl také o 14 dní později na Monze, kde byly kvalifikace i závod odjety na mokré trati a jezdcům týmu z Faenzy se zde velmi dařilo. Sebastian Vettel v kvalifikaci senzačně vybojoval pole position a Bourdais rovněž zazářil, když zajel čtvrtý čas. V závodě se ovšem k francouzskému nováčkovi štěstí obrátilo zády a potkaly jej technické problémy, kterému neumožnily ani odlepit ze své startovní pozice. Později se do závodu sice vrátil, ovšem již s velikou ztrátou a na body mohl zapomenout. Jeho týmový kolega Sebastian Vettel naopak suverénně zvítězil a získal své první vítězství ve své veleúspěšné kariéře. V šampionátu Bourdais obsadil se čtyřmi body sedmnáctou příčku, avšak jeho mladičký německý stájový kolega se umístil podstatně výše a to na osmém místě se ziskem 35 bodů a Red Bull zvažoval, zda do Francouze vloží svojí důvěru i pro rok 2009. Nakonec se ovšem rozhodl v Bourdaisův prospěch a ponechal si jej i pro tuto sezonu, ve které se jeho novým týmovým kolegou stal nováček ze Švýcarska Sebastien Buemi, který zaujmul místo po Sebastianu Vettelovi, který po vydařené sezoně 2008 povýšil do Red Bull, kde nahradil odcházejícího Davida Coultharda. Stejně jako sezonu předtím dokázal Bourdais bodovat hned v úvodním závodě v Austrálii. Tentokrát cílem závodu již projel a to jako osmý, místo za svým týmovým kolegou Sebastienem Buemim, který tak svého zkušenějšího týmového kolegu hned v prvním závodě překonal. V následujících čtyřech závodech si body nepřipsal. Stalo se tak až v květnu v ulicích Monte Carla, kde dojel stejně jako v Austrálii na osmém místě. Po jeho druhém bodovém zápisu následovalo až osmnácté místo v Istanbulu a dva nedokončené závody na okruzích Silverstone a Nürburgring. Po Velké ceně Německa došla Red Bullu trpělivost a od následující Velké ceny Maďarska Bourdaise ve voze Toro Rosso vystřídal španělský mladíček Jaime Alguersuari. Tím Bourdaisova kariéra ve Formuli 1 skončila. Ve zbytku sezony se objevil v šampionátech FFSA GT a také v Superleague Formuli, kde v šesti závodech reprezentoval španělský klub FC Sevilla a v úvodním závodě na Monze dokonce zvítězil. V tomto šampionátu pokračoval i v sezoně 2010. Tentokrát ovšem hájil barvy francouzského klubu Olympique Lyon, za který abslvoval úvodních pět podniků sezony a znovu si připsal jeden triumf. Tentokrát se tak stalo ve druhé jízdě úvodního podniku sezony na Silverstonu. Krom působení v šampionátu fotbalových klubů se také zúčastnil několika vytrvalostních závodů včetně 24 hodin Le Mans a dvakrát se představil také u "protinožců" v šampionátu V8 Supercars, kde pro vytrvalostní závod v Surfers Paradise utvořil posádku s hvězdou serie Jamiem Whincupem a v prvním závodě víkendu se dvojici podařilo dokonce zvítězit. Pro rok 2011 se vrátil zpět do USA, kde absolvoval devět závodů série Indycar pro tým Dale Coyne Racing. Umístil se na celkové třiadvacáté pozici, přičemž se hned v pěti případech umístil v první desítce. Jeho nejlepším umístěním bylo šesté místo. V této sezoně jsme ho opět viděli mimo jiné v závodě 24 hodin Le Mans nebo ve V8 Supercars. Pro sezonu 2012 se přesunul ze stáje Dalea Coyna do týmu Dragon Racing, kde tentokrát absolvoval deset závodů a jeho nejlepším byl podnik v Mid-Ohiu, kde skončil těsně pod stupni vítězů na čtvrtém místě. Celkově obsadil 25.místo. V roce 2013 již absolvoval v Indycar kompletní sezonu a třikrát dokonce vystoupil na stupně vítězů. Opět si polepšil v celkovém pořadí, kde obsadil dvanáctou příčku. V sezoně 2014 přestoupil do stáje KV Racing Technology, se kterou se konečně dočkal prvního triumfu v šampionátu, který získal na městském okruhu v Torontu. Kromě Toronta se umístil mezi nejlepší trojicí i v Mid-Ohiu, kde skončil na druhém místě. V šampionátu uzavíral první desítku. Největšího úspěchu ovšem dosáhl hned v úvodu sezonu, když spolu s Christianem Fittipaldim a Joaem Barbosou zvítězil ve čtyřiadvacetihodinovce v Daytoně. V roce 2015 Bourdais triumfoval v Indycar hned dvakrát a to v závodech v Detroitu a v Milwaukee. V konečném pořadí zopakoval desáté místo z předchozí sezony. Rok 2016 byl pro Bourdaise v Indycar oproti sezoně 2015 slabší, když obsadil čtrnáctou pozici. Opět si ale dokázal připsat vítězství. Stejně jako v roce 2015 zvítězil v Detroitu. V této sezoně dokázal konečně triumfovat ve svém domácím čtyřiadvacetihodinovém závodě v Le Mans. Po neúspěšných pokusech s Peugeotem v LMP1, kdy skončil nejlépe druhý v letech 2007,2009 a 2010, v ročníku 2016 zvítězil v kategorii LMGTE Pro. Bourdais spolu s Joeym Handem a Dirkem Müllerem hájil barvy týmu Ford Chip Ganassi. V sezoně 2017 se vrátil zpět do týmu Dale Coyne Racing a své druhé působení v této stáji zahájil velice dobře. Hned v úvodním závodě v St.Petersburgu si totiž připsal již páté vítězství v sérii a z následujícího závodu v Long Beach si odvezl "stříbro". Ve třetím závodě sezony v Alabamě dojel na osmém místě, ve Phoenixu byl klasifikován jako devatenáctý a v závodě na okruhu Indianapolis jako dvaadvacátý. Šestým podnikem sezony byl legendární závod 500 mil Indianapolis. Ve volných trénincích byl Bourdais konkurenceschopný, v pátém volném tréninku byl dokonce nejrychlejší. O den později byla na programu kvalifikace, ve které ale Francouze potkala těžká havárie, která utnula jakékoli jeho naděje na boj o čelní pozice v šampionátu. Z nehody si totiž odnesl zlomeniny pánve a zlomeninu pravého kyčle. Původní prognózy tvrdily, že sezona tímto pro Bourdaise skončila. Ten ale dokázal dokončit rekonvalescenci velice rychle a již na konci srpna v závodě v St.Louis se Bourdais vrátil zpět do kokpitu. V závodě skončil na desátém místě, což po tříměsiční absenci rozhodně nelze považovat za neúspěch. V předposledním závodě sezony ve Watkins Glen obsadil sedmnáctou pozici a v závěrečném klání loňské sezony v Sonomě opět dokončil závod v nejlepší desítce, tentokrát na devátém místě. V konečném pořadí se umístil na 21.pozici. Během loňské sezony sice z důvodu zranění nemohl obhajovat svůj triumf v Le Mans, nicméně v lednovém závodě 24 hodin Daytona si připsal již svůj druhý triumf, tentokrát v kategorii GTLM. Opět hájil barvy týmu Chipa Ganassiho spolu s Dirkem Müllerem a Joeym Handem. Tuto trojici uvidíme rovněž i na startu letošního ročníku závodu, který se uskuteční již příští týden. Bourdais bude i v letošní sezoně Indycar působit u týmu Dale Coyne Racing a po loňských výkonech by rozhodně neměl být podceňován.

[Achard]

Sébastien Bourdais se v F1 trápil, zpátky do IndyCar mu pomohl samotný Mario Andretti

[alfa]

PŘEHLED: OSUDY PILOTŮ V TÝMU TORO ROSSO / ALPHATAURI

SEBASTIEN BOURDAIS – TORO ROSSO 2009
V sezoně 2008 se k juniorské stáji Toro Rosso přidal další velký talent, Sebastien Bourdais, který předtím dominoval americké závodní sérii IndyCar. Francouz v Americe mezi lety 2004 až 2007 vyhrál čtyři tituly po sobě.
Očekávání proto byla vysoká, ale Bourdais nakonec překvapivě zaostával. Maximem byla jen dvě sedmá místa v Austrálii a Belgii. Nevýrazná forma Francouze pokračovala také do další sezony 2009.
Ta byla z pohledu jezdce Toro Rosso ještě slabší, a tak se vedení obou týmů rozhodlo jej před polovinou sezony propustit. Od závodu na maďarském Hungaroringu Francouze nahradil jen 19letý Španěl Jaime Alguersuari.

[Achard]

kombinéza
Singapur 2008

[Achard]

Kde jsou? Osudy posledních 10 pilotů vyhozených během sezony

Sebastien Bourdais (2009)
Šampion Champ Car Sebastien Bourdais opustil americké formulové závody a na sezony 2008 a 2009 nastoupil do týmu Scuderia Toro Rosso – v polovině druhé sezony však skončil. Bourdais se snažil vyrovnat tempu svého týmového kolegy Sebastiena Buemiho a Toro Rosso ho nahradilo Jaimem Alguersuarim.
Bourdais zažaloval Toro Rosso, které se dohodlo na vyrovnání ve výši 2,1 milionu dolarů. Bourdais se poté vrátil do Ameriky, aby pokračoval v úspěšné kariéře v IndyCar. Zapojil se také do seriálu vytrvalostních závodů IMSA a každoročně se účastní závodu 24 hodin Le Mans.